Olga celý den chystala oslavu Silvestra: uklízela, vařila a připravovala slavnostní stůl. Byl to jej…

Dobré zprávy

Celý den jsem pobíhala po bytě a připravovala všechno na silvestrovskou oslavu. Uklízela jsem, vařila a chystala slavnostní stůl. Bylo to moje první Silvestr, který jsem trávila ne s rodiči, ale se svým klukem.

Už třetí měsíc jsem bydlela s Pavlem v jeho panelákovém bytě na Žižkově. Je o patnáct let starší, byl ženatý, platí alimenty a občas si rád přihne… Ale to jsou všechno maličkosti, když člověk miluje. Nikdo nechápal, proč jsem se do něj vůbec zamilovala: krasavec to rozhodně není, spíš naopak ženský se za ním neotáčí, má hrozně komplikovanou povahu, je děsně lakomý a peníze u něj nikdy nejsou. A když už nějaké má, utratí je leda tak za sebe. No a já si zrovna tohohle bručouna, kterého kamarádky nazývají zjevení z pohádky, zamilovala.

Tři měsíce jsem doufala, že ocení, jaká jsem pohodová, pracovitá a starostlivá partnerka. A že mě pak konečně požádá o ruku. Pavel pořád říkával: “Musíme si spolu nejdřív chvíli žít, ať vidím, jaká jsi hospodyňka. Víš, abys nedopadla jako moje ex.” Jaká přesně jeho bejvalka byla, to jsem nikdy pořádně nezjistila vždycky se tomu vyhnul. A tak jsem se snažila ze všech sil, abych se ukázala v tom nejlepším světle: nehádala jsem se, když přišel domů opilý, starala jsem se o domácnost, nakupovala jsem jídlo i za svoje peníze (aby si náhodou nemyslel, že jsem vyčůraná). A i ten silvestrovský stůl jsem připravovala z vlastních úspor. Dokonce jsem mu koupila nový mobil jako dárek.

Zatímco já všechno chystala, Pavel si taky po svém připravoval Silvestra. Jinými slovy: opil se s kámoši někde po hospodách na Letné. Když se vrátil, navátý jako duha, oznámil mi, že k nám za hodinu přijdou jeho kamarádi, slavit silvestra s námi. Byli to jeho známí, které jsem nikdy předtím neviděla. Stůl byl už nachystaný, do půlnoci zbývala hodina a mě to úplně rozhodilo, ale navenek jsem klidně dál všechno dělala, prostě nejsem jako jeho ex.

Půl hodiny před půlnocí se k nám nahrnula hlučná parta samí podnapilí chlapi a ženské. Pavel úplně ožil, usadil všechny ke stolu a začal další mejdan. Ani mě těm lidem vlastně nepředstavil, prostě jsem tam jen seděla, nikdo mě nevnímal bavili se mezi sebou, smáli se vlastním vtípkům. Když jsem řekla, že za dvě minuty je půlnoc a že bychom měli dolít šampaňské, podívali se na mě, jak kdyby tam najednou stála nějaká cizí bába.

A kdo to je? zahučela přiopilá slečna u stolu.

Spolubydlící do postele, rozchechtal se Pavel a ostatní se k němu přidali. Bavili se tím, že ochutnávají moje jídlo a ještě se mi smáli. Když odbíjela půlnoc a bouchalo šampaňské, byli nadšení hlavně z toho, že Pavel vychytral a pořídil si kuchařku a uklízečku zadarmo. A Pavel? Seděl a chechtal se s nimi, místo aby se mě zastal. Cpal se koláčem, co jsem upekla, a vůbec ho nenapadlo postavit se za mě.

Potichu jsem se zvedla, sbalila si pár věcí a šla domů za rodiči. Tak hrozný Silvestr jsem v životě nezažila. Máma jen pronesla klasické: Já ti to říkala. Táta si viditelně oddychl a já po dvou hodinách pláče konečně sundala růžové brýle.

O týden později, když Pavlovi došly uloženkou peníze, se objevil u mých rodičů na prahu jako by nic.

Tak co, proč jsi vypadla? Jsi uražená, jo? ptal se a když jsem nic neříkala, začal útočit: No pěkný teda, válíš si šunky u mamky s taťkou a mně ve špajzu visí maximálně myš! Začínáš být úplně stejná jak ta moje bejvalá!

To už ve mně fakt bouchly saze. Tolikrát jsem si v hlavě přehrávala, co bych mu všechno řekla, až na to přijde, a teď jsem tam stála a nenapadalo mě nic. Jen jsem ho poslala do háje a zabouchla mu dveře před nosem.

A tak mi začal nový rok i nový život…

Rate article
Add a comment