Nedávno se má manželka Anna rozhodla ukončit naše manželství, přičemž uváděla jako důvod, že „nemáme žádné společné zájmy.“ Všechny tyto společné zájmy zcela zmizely v okamžiku, kdy jsem řekl, že odmítám jet na venkov k její matce Janě, kde jsme měli pomáhat na zahradě.
Nemohu říci, že jsem líný. Naopak – považuji se za velmi pracovitého člověka. Avšak každotýdenní cesty kvůli bramborám se pro mě staly příliš náročnými. Chtěl bych trávit své víkendy tak, jak mi to vyhovuje – jít na ryby, jet na kole nebo se prostě déle vyspat. Ale ne, Anna má na věc jiný názor.
Proč bych se měl vůbec odpočívat? Podle ní totiž v práci nic nedělám, protože „jen sedím v kanceláři.“
Od svých čtrnácti let jsem začal vydělávat peníze sám. Annu jsem poznal, když jí bylo šestnáct let, a já už byl plnoletý. Protože byla Anna vychovávána výhradně její matkou Janou, snažil jsem se jí pomáhat – kupoval jsem jí učebnice na studium, pomáhal při nákupu oblečení a tak dále.
Také jsem pomáhal v domácnosti. Všechny domácí práce, které obvykle vykonávají muži, se naložily na má mladá ramena a já jsem se s nimi dokázal docela dobře vypořádat.
Poté, co zemřela babička Anny, malý venkovský domek přešel do vlastnictví mé tchyně. Právě tehdy se obě rozhodly, že se chtějí stát majitelkami půdy. Moje záda mě už dlouho bolí z práce na zahradě, ale nikdo se mě ani neptá, zda si přeji v této práci pokračovat, protože mohu mít i jiné zájmy.
Nejvíce mě štve, že tyto cesty vyžadují obrovské množství paliva a samotná zahrada nepřináší žádný výrazný zisk. Získání 30–40 kilogramů brambor, v porovnání s náklady na palivo, vyjde mnohem dražší, než kdybychom je jednoduše koupili v obchodě.
Žádný z mých argumentů neosloví Annu a kvůli tomu mezi námi často dochází k hádkám. Jsme manželé již více než patnáct let a po všem, čím jsme spolu prošli, ona tvrdí, že už nemáme žádné společné zájmy.
Jak to mám pochopit? Co třeba naši dvě děti, kočky a společná hypotéka? Nejsou to právě věci, které nás spojují? Domnívám se, že by to mělo stačit k tomu, abychom mohli i nadále žít spolu. Přesto Anna tím není spokojena.
Jak jí mohu vysvětlit, že toto není dostatečný důvod k rozvodu?