Po dokončení vysoké školy nastoupila Tereza do firmy v centru Prahy. Kolektiv byl příjemný, lidé drželi při sobě a nová posila jejich dobrou náladu ještě posílila. Tereza byla milá, měla jemné vystupování a rychle si získala důvěru ostatních. Když s ní někdo mluvil, měl okamžitě pocit, že jí může svěřit cokoliv. Tereza si pronajala byt v moderní novostavbě, jen pár ulic od kanceláře. Její kolega Jakub k ní okamžitě pocítil sympatie a když zjistil, že žije sama v garsonce, rozjasnilo se mu před očima. Téměř ve třiceti letech neměl Jakub vůbec nic.
Rád si stěžoval a litoval se. Do Prahy dojížděl z malé vesnice. Vždycky si posteskl, jaké je to smutné, když se musí po práci vracet domů. Většinou ale domů nedorazil, protože končil u nějaké kolegyně. Tereza byla podle všech holka snů! Zdála se být naprosto bez chyby, ať už zvenčí nebo uvnitř. Byla dokonalá ve všem, na co sáhla. Jakub se k ní tři roky pevně přimknul jako přísavka. Tereza neustále cestovala na pracovní cesty, domů si přinášela solidní výdělky v českých korunách, kdežto Jakub byl slabý a věčný student. Navíc nebyl nejzdravější. Často běhali po lékařích a o dítěti nemohla být ani řeč.
O svatbě nepadlo jediné slovo. Šéf občas mluvil o svém synovci, který požádal svou dívku o ruku. Krátce před obřadem se však zjistilo, že ona má třetí stadium rakoviny. Přesto se vzali a mladý muž se obětavě staral o těžce nemocnou ženu… Uplynuly tři roky. Terezu napadlo: Bydlí v mém bytě, všechny peníze jsou na mně a on nikdy nic o svatbě neřekl. Přednesla Jakubovi svoje požadavky. Ten koupil prstýnek a oznámil svatbu. Po jedné pracovní cestě se Tereza vrátila domů. Jakub řekl: Nejsem připravený na svatbu. Jsem příliš zodpovědný a nemohu vzít osud druhého člověka do svých rukou. Prstýnek si nech, ať máš památku na naši hezkou lásku. Tereza se změnila. Něco takového od tak blízkého člověka nečekala.
Šéf poslal Terezu na služební cestu. Dal jí vstupenku do Národního divadla a pohrozil vyhazovem, pokud nepůjde. Tam se potkala s ovdovělým synovcem šéfa. Seděli vedle sebe. Tereza a nový přítel spolu během pracovní cesty trávili každou volnou chvilku a sbližovali se. Tereza brzy otěhotněla a oba byli nesmírně šťastní.
Hned uspořádali svatbu, aby Tereza mohla být opravdovou princeznou na svůj den. Deset let žijí jako skutečná rodina. Mají dva syny a přemýšlí i o třetím dítěti. Nezáleží na pohlaví, hlavní je, aby bylo miminko zdravé! Mají krásný, pevný partnerský vztah založený na důvěře. Jakub naopak pořád neví, co od života chce. Má za to, že rodina je jen drahá zábava a nikdy se nerozhodl nést odpovědnost za druhého člověka. Poté, co splatil úvěr na auto, pořídil si nový notebook. Tato koupě byla jeho největším životním zážitkem. Jak tenhle dluh splatí, to je prozatím záhada…
Život nám ale ukazuje, že štěstí a opravdové naplnění přichází teprve tehdy, když se naučíme být zodpovědní nejen za sebe, ale i za lidi, které máme rádi. A odvaha vybrat si lásku a rodinu nakonec přinese mnohem víc radosti než kterýkoliv nový notebook.