Na vojenské katedře přednášela jedna doktorka, jmenovala se MUDr. Lenka Svobodová. Celý život strávila jako dětská lékařka v pražské nemocnici Motol a jednou studentům vyprávěla zvláštní příběh. Přestože byla zkušená lékařka, její dvě dcery, Tereza a Barbora, prodělaly snad všechny možné dětské infekce pořád něco tahaly domů. Ať už to byla spála, plané neštovice, nebo nějaký vir, vždy si je našly, dokonce i když doma panovala přísná hygiena.
Lenka si vždy po návratu z nemocnice důkladně myla ruce, převlékala se a dokonce se sprchovala, aby děti nic nechytly. Jenže paradoxně holky stonaly právě těmi nemocemi, které ona ten den v práci léčila u jiných dětí. Kolikrát je jen pohladila, a druhý den už měly horečku. A nic nezabíralo vitamíny, otužování, zdravé jídlo Lenka už ztrácela naději.
Jednoho únavného dne, kdy měla v Motole mimořádně těžký případ, úplně se bála vrátit domů. Jako by tušila, že Terezka s Barčou zase onemocní. Místo toho, aby hned běžela domů, se ve slabé chvilce rozhodla zajít do kina na nový film o Indiana Jonesovi. Poté, co si vychutnala film a na chvíli zapomněla na všechny starosti, vrátila se domů pozdě večer, s trochou provinilosti a úsměvem na rtech. A představte si dcery byly zdravé a vesele si hrály.
Další den byla na návštěvě u kamarádky Jitky v Dejvicích, dali si čaj s bábovkou, zasmály se u legračních historek a opět přišla domů a děti zdravé jako řípy.
Začalo to být podezřelé. A tak si Lenka zvykla po práci nezamířit rovnou domů, i když byla unavená a v hlavě jí vířila kupa povinností. Začala chodit na procházky ve Stromovce, posedávala na lavičkách mezi voňavými pivoňkami a sledovala šumící fontánky. Teprve až cítila, že si trochu odpočinula, šla domů. Od té chvíle byla její domácnost plná zdraví a smíchu.
Nakonec si Lenka dala dvě a dvě dohromady nebude to jen o těch bacilech. Nejdůležitější byla ta neviditelná tíha, co člověk nese ze špatných zpráv a emocí domů. Přinesla dětem z nemocnice nejen nemoci, ale hlavně únavu, napětí a strach a to na ně působilo stejně silně. Od té doby měla jasno když prožila těžký den, nejprve musela změnit prostředí, popovídat si, uvolnit se, projít se podél Vltavy, nebo jít do kina na něco dobrodružného. A až pak, očištěná od zlých myšlenek, přišla za svými blízkými.
Jak to přesně funguje, na to se věda teprve ptá, ale funguje to. Nechoďte domů rovnou, když vás něco trápí jinak můžete nevědomky přinést do rodiny víc než jen špatnou náladu. Lepší je projít se parkem, kouknout na dobrý film a pak s novou energií spěchat za těmi, koho milujete.