Můj manžel byl měsíc pryč na služební cestě. Měl se brzo vrátit.
Jednoho dne, když byl ještě pryč, se v kuchyni rozbil kohoutek. Klára ke mně přišla a poprosila mě o pomoc. Tyhle věci jsem nikdy neřešila, tak jsem jí dala kontakt na instalatéra.
Domluvily si konkrétní čas, instalatér přišel přesně, jak slíbil. Klára si připravila peníze, na všem se předem dohodli. Jakmile skončil, podala mu peníze.
Schází tady tři tisíce korun, řekl chladně. Jak to? Měli jsme domluvenou úplně jinou částku. A mám svědka, můžu zavolat sousedku. Na svědky ti kašlu. Chci od tebe devět tisíc. Když nezaplatíš, rozbiju ti ten kohoutek a zavřu ti vodu. Ale tolik peněz nemám, můžu vám doplatit, až se vrátí manžel!
Kdy přijede? Za pět dní… To ne, platba musí být teď, počkám si. Už opravdu nemám žádné peníze! V tom případě se nějak domluvíme. Opravený kohoutek se musí zaplatit!
Po těchto slovech začal bezostyšně otvírat skříňky.
Co si to dovolujete v mém bytě? Zavolám policii! Klidně volejte, já jim řeknu, že mi odmítáte zaplatit.
Pak instalatér začal Kláru obtěžovat a ona vykřikla. Byla jsem doma. Jakmile jsem uslyšela křik, rozeběhla jsem se k sousedovi. Instalér ji držel přitisknutou ke zdi a nechtěl ji pustit.
Okamžitě odejděte! vykřikla jsem. Dluží mi peníze! Klára je slušná holka, tady máte šest tisíc, co chcete víc?
A pamatujte, že za své činy ručíte. A jestli se o tomhle dozví Klářin manžel, co boxuje, nebudete to mít lehké.
Po těchto slovech instalatér vyběhl z bytu, a já jsem se Kláře omluvila. Dala jsem jí přece ten kontakt. Dohodly jsme se, že jejího manžela necháme v klidu nemá se teď starat. Teď obě hledáme pořádného instalatéra i můj kohoutek prosakuje…