Můj syn není doma? – tchán rozpačitě postál ve dveřích – vlastně je dobře, že tu není

S mojí tchyní si prostě nerozumíme.

Nejdříve jsme zkoušeli bydlet společně, ale vydrželi jsme to jen měsíc.

S tchánem jsme vycházeli docela dobře, vždy jsme se uměli domluvit. Ale s jeho manželkou to bylo mnohem složitější. Od prvního okamžiku jsem jí nebyla sympatická.

Vzala jsi špatný hrnec, křičela na mě. Brambory vaříš úplně špatně….

A taková vyčítavá slova na mě padala nepřetržitě.

Přestěhovali jsme se do pronajatého bytu a tam jsem zjistila, že jsem těhotná. Otec mého manžela dal své ženě jasně najevo, ať mě kvůli vnučce nerozčiluje.

To je ženská hrůza, říkal tchán. Už za mlada měla povahu, ale ve stáří je úplně nesnesitelná. Vzal jsem si ji, protože na mě čekala z vojny, a pak už jsem si zvykl.

Skutečně, během mého těhotenství se tchyně uklidnila. Jenže jakmile se nám narodila dcera, potíže začaly znovu. Naše holčička přišla na svět o pět týdnů dřív, ale naštěstí to na jejím zdraví nebylo znát.

To není tvoje dítě, řekla tchyně mému muži.

Jsi slepý? Copak nechápeš, proč se narodila předčasně? Je to dítě někoho úplně jiného.

Jsem ráda, že manžel stál při mně a bránil mě před takovými útoky. Naposledy dokonce maminku vyhodil ze dveří.
Svou vnučku odmítla vidět a smířit se také nechtěla. Zato tchán k nám často chodil a nosil nám dárky, i když doma za to byl kritizován.

Nevím, na co přesně se koukal za pořady, ale když byly malé už tři roky, vzal ji tchán jednou na procházku a zašel s ní udělat test DNA. Rozhodl se své ženě něco dokázat.

Syn tu není? vstoupil tehdy trochu rozpačitě do bytu. No, aspoň, že je pryč. Mám výsledky testu DNA. Ukázalo se, že moje žena měla pravdu. Pro koho jsi vlastně porodila dceru? Tohle dítě není naše!

Zůstala jsem v šoku, o žádném testu jsem nevěděla. Přitom jsem si byla jistá, že dítě je mého manžela.

Pak jsme s manželem udělali testy a skutečně otcovství se potvrdilo. Ukázalo se ale, že tchán není opravdovým dědečkem naší dcerky.

Tak takhle na mě čekala po vojně! hněval se tehdy.

Nakonec se ti dva ve stáří rozvedli, i když ho tchyně ještě dlouho prosila za odpuštění.

Takže dřív, než začneš hledat vinu u druhých, zamysli se také sám nad sebou.

Jaký máš na tohle názor?

Rate article
Add a comment