Můj syn adoptoval dítě a teď ho chce vrátit. Jak tomu zabránit?
Můj syn a jeho žena vždycky toužili po dětech. Po deseti letech neúspěšných pokusů stát se rodiči se rozhodli pro adopci. Do jejich domova přišel dvouletý chlapec jménem Václav, plný energie a zvědavosti. S radostí jsem jim pomáhala, trávila jsem čas s vnukem a podporovala mladé rodiče.
Nicméně postupem času jsem si všimla, že snacha se začala projevovat podrážděně a unaveně. Často na Václava zvyšovala hlas, trestala ho a stavěla do kouta. Když jsem se pokusila zastat chlapce, odbývala mě s tím, že má všechno pod kontrolou. Syn také začal vyjadřovat pochybnosti, říkal: „Kdyby to bylo naše vlastní dítě, všechno by bylo jinak.“
Nedávno mi oznámili úmysl zrušit adopci a vrátit Václava do dětského domova. Pro mě to byl šok. Snažila jsem se je přesvědčit, aby své rozhodnutí přehodnotili, nabízela jsem, že si chlapce vezmu k sobě, ale byli neoblomní, s odkazem na mé zdraví a jejich vlastní únavu. Podle českého občanského zákoníku může soud zrušit adopci v případech, kdy adoptivní rodiče zanedbávají rodičovské povinnosti, zneužívají svá práva nebo se k dítěti chovají hrubě. Při zrušení adopce se vzájemná práva a povinnosti mezi dítětem a osvojiteli zruší.
Chápu, že proces zrušení adopce je složitý a traumatizující pro dítě. Václav si už zvykl na novou rodinu a návrat do dětského domova může způsobit vážné psychické trauma. Podle výzkumů tyto návraty často nastávají v důsledku nesouladu mezi očekáváním rodičů a skutečností.
Nevím, jak syna a snachu přesvědčit, aby Václava v rodině nechali. Možná by stálo za to obrátit se na rodinného psychologa nebo na opatrovnické úřady pro konzultaci a podporu. Je důležité pamatovat na to, že každé dítě si zaslouží lásku a stabilitu, zvláště poté, co už jednou ztratilo rodinu.