Když moje babička zjistila, že její dcera, máma, čeká dítě bez manžela, byla velmi rozrušená. Udělala mamě život těžký a mnohdy nesnesitelný, ale máma snášela její výčitky mlčky a s velkou trpělivostí.
Na mé narozeniny babička zamkla mámu v bytě a odešla, klíč vzala s sebou. Naštěstí tam byla moje sestra, bývalá zdravotnice, která klíč našla a rychle pomohla mámě. Tak jsem se narodila navzdory všem těžkostem mě máma od začátku milovala a nikdy se ke mně nechovala špatně. Moje stará babička mě učila různým dovednostem v zahradničení a zemědělství. V něčem jsem byla šikovná, ale když jsem udělala chybu, babička mě často slovně napadala používala slova, kterým jsem v dětství úplně nerozuměla, ale cítila jsem jejich bolest a zlost. Nedokázala jsem pochopit její postoj, proč mě neměla ráda, co jsem udělala špatně. Sama prošla těžkostmi, když vychovávala dítě po smrti svého manžela, takže by měla vědět, jak těžké to je. Vyrůstala jsem bez mužské lásky bez dědy, bez otce, bez bratra.
Později se máma vdala a měla další dvě děti, bohužel její manžel zemřel brzy. Překvapivě babička tyto děti zahrnula mnohem větší láskou, než jakou kdy dala mně. Neuměla jsem potlačit závist.
Babička už dávno odešla a já už nejsem dítě, ale občas si vzpomenu na své dětství, kdy jsem se cítila jiná než ostatní. Její bolestivá slova zůstala hluboko v mé paměti a dodnes vyvolávají dávné emoce.
Jednou jsme s mámou nakupovaly v Plzni. Narazily jsme na ženu, která nakoupila plnou tašku ovoce a sladkostí. Šťastně nám řekla, že její dcera bude mít dítě a že se blíží svatba. Celá vesnice věděla, že dcera Viktorie nemá manžela, ale upřímnost a mateřská láska té ženy dojala mámu a připomněla jí její vlastní trápení a všechny urážky, které musela snášet tolik let.
Mámu miluji a jsem jí vděčná, že mě přivedla na svět a vydržela tolik těžkostí kvůli mně. Nikdy se ke mně nechovala zle. Její mateřská láska je skutečně bezpodmínečná a čistá.
Když si kladu otázku, co bych udělala na místě babičky, těžko lze odpovědět, protože jsem nezažila stejné okolnosti, které formovaly ji. Přesto věřím, že je zásadní projevit pochopení, empatii a podporu vůči své dceři, i kdyby byl život jakkoliv složitý. Láska a soucit by měly vždy vítězit v budování pevného vztahu s dítětem, bez ohledu na okolnosti.