Nikdy jsem nechápala ženy, které žárlí na své muže, kvůli čemuž se hádají o všechno, ale teď jsem se v této situaci ocitla já.
Po narození druhého dítěte jsem se hormonálně zhroutila a hodně přibrala. Přibrala jsem skoro dvacet kilo. Samozřejmě teď nevypadám, mírně řečeno, moc dobře, strašně se sama sobě nelíbím a trápím se tím.
Ještě víc mě trápí, že se nelíbím manželovi, který mi každou chvíli naznačuje, že by bylo fajn o sebe pečovat a změnit vzhled.
– V poslední době jste hodně přibrala, kam se poděla vaše štíhlá a vyrýsovaná postava? – řekl mi jednou manžel s povzdechem.
On sám chodí pravidelně do posilovny a má atletickou postavu a docela atraktivní vzhled.
Před narozením dítěte jsem se sama věnovala fitness a hlídala si jídelníček, ale po porodu jsem to vůbec nestíhala. Syn byl velmi neklidný a vyžadoval hodně pozornosti, věnovala jsem mu téměř všechen svůj čas. Pak přišlo druhé těhotenství, které bylo velmi náročné, a pak to hormonální selhání. Teď už ze zdravotních důvodů sportovat nemůžu. Můj manžel, zdá se, vše chápe, ale vidím, že o mě úplně ztratil zájem.
Nedávno měl manžel narozeniny. Nějaký jeho bývalý spolužák, se kterým se dlouho neviděli, mu na sociálních sítích popřál. Jak už jsem řekla, předtím jsem na manžela absolutně nežárlila, pak jsem se s tím pocitem setkala poprvé.
Celý večer si manžel telefonoval se spolužačkou. Nikdy jsem se mu nepletla do soukromých záležitostí, korespondence apod. ale z nějakého důvodu jsem se cítila dotčená.
– Co se s vámi děje? Je to moje spolužačka, o nic takového nejde. Jen jsme si zavzpomínali, už je to dlouho, co jsme nebyli v kontaktu,’ řekl mi manžel, když viděl, že jsem rozrušená.
Ale seděl skoro až do noci a na všechny moje otázky odpovídal jen tak neurčitě, byl tak zabraný do té korespondence. Samozřejmě mě to dostalo. Zvlášť proto, že není příznivcem korespondence a sociálních sítí, vždycky raději zavolá nebo si promluví osobně. Dokonce ani se mnou nikdy nevedl tak dlouhou korespondenci.
Pak jsem si začala všímat, že si s tou ženou často píše. Mnozí lidé mě možná odsoudí, ale mě ovládla zvědavost. Máme společný počítač a můj muž nikdy nezavírá stránku, takže jsem si skoro každý večer četla, o čem si tak vášnivě povídali.
V jejich korespondenci nebylo nic zvláštního: vzpomínali na staré přátele, učitele, vyměňovali si novinky. Ale mrzelo mě, že korespondence skončila tím, že si vyměnili telefonní čísla a ona mu zavolala, aby si dál povídali přes WhatsApp. Navíc, jak jsem pochopil, se dohodli, že si budou volat.
Ještě ten den mu někdo zavolal, pochopil jsem, že to byla ta samá spolužačka. Rozčílilo mě, že manžel šel mluvit do jiné místnosti, ačkoli to nikdy předtím neudělal. Druhý den se situace opakovala.
Předpokládám, že spolu stále komunikují, protože na jeho telefonu slyším přicházet oznámení. Možná jsem si dříve takových věcí nevšímala, protože jsem byla sebevědomější, nebo možná můj manžel dříve s opačným pohlavím nekomunikoval a já teď jen šíleně žárlím.
Začala jsem být kvůli tomu velmi nervózní, začala jsem se na manžela často vybíjet a hádat se kvůli různým maličkostem. Rozhodla jsem se, že si s ním promluvím a všechno zjistím, ale zase jsme se pohádali.
– ‘Dřív jsi byla dokonalá manželka, ale teď vypadáš jako tlustá nevrlá ženská, která jen hledá důvod, aby se do tebe mohla navážet,’ řekl můj manžel na konci hádky.
Jeho slova mě šokovala. Urazilo mě to natolik, že jsem ani nenašla slova, abych mu odpověděla. Nikdy předtím mi neřekl tak zraňující věci.
Nechci svého manžela opustit a nebudu schopna finančně uživit děti ani sebe. Moji rodiče žijí daleko a ve městě nemám žádné blízké příbuzné, kteří by mi pomohli. Samozřejmě mám na manžela odpor, ale přesto chci svou rodinu podporovat.
Také se strašně bojím, aby se manželova korespondence se spolužačkou nezvrhla v něco víc. Znovu opakuji, že nikdy předtím nezavdal příčinu k žárlivosti, ale teď je to poprvé.
Nemám se ani na koho obrátit o radu. Mám pocit, že se náš rodinný život rozpadá.
