Můj manžel vede velmi čilou korespondenci s bývalou kamarádkou.
Musím říct, že mám opravdu velké štěstí, že mám manžela. Je téměř ideální muž! Ale zcela dokonalý člověk, jak už to bývá, v životě asi neexistuje. Postupem času jsem zjistila, že má jednu malou chybu: je až příliš společenský, otevřený a velmi milý k lidem. Někdo by mohl říct, že je to přece vlastně hezká vlastnost, ale
Petr si rozumí s ženami. I když přede mnou nic neskrývá a v jeho zprávách není ani náznak ničeho podezřelého, nelíbí se mi to. Už řadu let je v pravidelném kontaktu se svou bývalou kolegyní. Markéta se před lety vdala a odstěhovala se s manželem do Rakouska, ale její jméno z našeho života nikdy nezmizelo. Dodnes se často objevuje i mezi našimi domácími hovory.
Když se Petr v práci nebo na cestách setká s něčím zajímavým nebo neobvyklým, dozví se to samozřejmě dvě ženy: já a jeho bývalá kolegyně. A když se má rozhodnout v nějaké důležité věci, radí se nejenom se mnou, ale i s ní. Všechno důkladně probírá s Markétou. Občas ji zasvěcuje i do věcí, které by podle mě měly zůstat jen mezi námi dvěma! To mě opravdu mrzí.
Musím ještě jednou zdůraznit, že je to skvělý manžel. O domácí práce se dělíme spravedlivě. Navíc dobře vydělává. Pravidelně spolu trávíme čas Petr mě zve do kina, do divadla, chodíme na večeře. Jenom já stále nechápu, proč potřebuje být tak v kontaktu s jinou ženou.
Možná moje chování vypadá trochu hloupě, ale začínám být na manžela žárlivá. Necítím to vůbec u žádné z dalších žen, se kterými se stýká pracovně.
Nevím, co mu chybí, proč potřebuje tohle přátelství?
Nakonec jsem ale pochopila, že každý člověk má své vlastní potřeby a způsoby, jak udržovat kontakt s okolím. Důvěra je základ vztahu a pokud si ji dokážeme vzájemně udržovat a otevřeně mluvit o svých pocitech, vztah to jen posílí. Díky této zkušenosti jsem si uvědomila, že místo zbytečné žárlivosti je lepší si s partnerem promluvit a nechat si vysvětlit jeho pohled. Otevřenost a důvěra jsou v manželství to nejcennější.