Můj manžel se rozhodl pomoci své bývalé manželce splatit dluhy. Já s tím nesouhlasila

Dobré zprávy

Jsem ženatý s Martinou, která byla kdysi vdaná a má z předchozího manželství dvě děti. Její bývalý manžel, Petr, se od ní rozvedl už dávno, ale stále je s ní v kontaktu kvůli dětem. Posílá alimenty a snaží se být zapojený do toho, co se kolem jejich dětí děje. Vlastně je neustále v obraze, co se děje nejen s dětmi, ale i s bývalou ženou a přestože to je už dlouho, pravidelně se informuje i o bývalé tchyni.

Jednoho dne jsem se dozvěděl, že Petr se rozhodl finančně pomoct své bývalé manželce. Evidentně se do toho dostal poté, co se dozvěděl, že se Jitka, jeho bývalá žena, zadlužila. Před třemi lety si Jitka vzala úvěr od České spořitelny, aby si otevřela malý obchůdek s pečivem. Ale podnikání jí bohužel nevyšlo, neuspěla a teď má na bedrech pořádnou hromadu dluhů. Situace je vyhrocená, že pokud nesplatí půjčku, hrozí jí exekuce a přijde o byt, takže by nakonec mohla i s dětmi skončit na ulici. Jitka mezitím převedla část vlastnictví bytu na svou maminku, aby aspoň děti neztratily střechu nad hlavou.

Petr se to dozvěděl poměrně nedávno. Zpočátku naznačoval, že bychom se taky měli zamyslet, jestli by nebylo dobré Jitce pomoci, už jen kvůli dětem. Slyšel jsem narážky, že pokud se to nevyřeší, může dluhy zdědit jejich dcera Markéta nebo syn Tomáš. Petr řekl, že když jí bude posílat polovinu svého platu, snáz to všechno splatí. Včera mi to řekl naplno: Radku, dám Jitce každý měsíc půlku výplaty, ať to splatíme co nejdřív co na to říkáš?

Byl jsem opravdu překvapen. Prosím tě, Petře, nezbláznil ses? Copak je Jitka ještě tvoje žena? Máš nový život, novou rodinu. Proč bys měl přebírat její dluhy? Vždyť přece posíláš alimenty, což je fér. Děti mají zabezpečeno, ale Jitka je dospělá, a měla by se starat sama o své závazky. Rozumím tomu, že ti na dětech záleží, ale tohle je už příliš. Nechci, abys dával polovinu platu na něco, co ti vůbec nepřísluší.

Petr se se mnou chvíli hádal. Tvrdil, že nechce, aby jednou děti nesly břemeno Jitčiných dluhů, pokud by se cokoliv stalo. Ale já trval na svém: alimenty platíš, navíc občas přilepšíš v tomhle ohledu jsi dobrý otec. Ale řešit finančně všechno okolo Jitky? To fakt není tvoje povinnost. Ona není součást tvého života, a my přece musíme taky myslet na sebe a naši domácnost.

Nakonec Petr zmlkl a bylo vidět, že se ho to dotklo. Jestli jsem udělal něco špatně? Nevím, ale v životě jsem se naučil, že je potřeba nastavit jasné hranice. Pomáhat je správné, ale ne na úkor vlastní rodiny a vlastního klidu. A tahle situace mi jen potvrdila, že někdy je potřeba říct jasné ne, i když se to druhému nelíbí.

Rate article
Add a comment