Manžel mě opustil kvůli mé sestře. Přestěhoval se k ní. A za tři roky ji nechal kvůli její nejlepší kamarádce.
Byli jsme svoji sedm let. Náš manželství nebyl žádný román, ale úplná tragédie to taky nebyla. Všechno šlo podle plánu: práce, panelák, rodina, nedělní guláš u rodičů. Moje sestra Jana k nám chodila pomalu častěji než kominík. Byli jsme zvyklí, že nám stále visí za patami. Nikdy mě nenapadlo, že by mezi nimi něco bylo. Právě naopak bylo normální, že si rozumí. Občas u nás zůstala na svíčkovou, jindy jsem jí volala, ať mi pomůže pohlídat psa, protože jsem byla pořád v práci. Že by se mezi mým mužem Radkem a Janou něco dělo? Ani ve snu!
A pak, jednoho naprosto obyčejného čtvrtka, Radek odešel ráno z domu, řekl, že jde do práce. Nepřišel ani na oběd, ani večer, ani druhý den. Třetí den mi konečně zvedl telefon a místo omluvy nebo vysvětlení jen lakonicky vyhlásil: Já se už nevrátím. Potřebuju prostor. Říkala jsem si, je to krize, asi šel ke Karlovi na pivo. Ale hned ten týden mi teta Blanka oznámila pravdu, kterou nikdo nechtěl vyslovit nahlas bydlí s mou sestrou.
Drb se velmi rychle změnil v realitu. Dozvěděli se to rodiče, strýcové, celý vchod. Jana přestala zvedat mobil, Radek se vyhýbal na sto honů našemu paneláku. O pár dní později si sestra odvezla své věci, když jsem byla v práci. Nikdo nic moc nevysvětloval, prostě se tvářili, jako že není o čem mluvit.
Začali žít spolu někde na Žižkově. Pak se dokonce objevovali na rodinných obědech, kam já překvapivě přestala chodit. Jana se obhajovala slovy, že láska si nevybírá a že věci se prostě stanou. Radek prohlašoval, že se mnou už nebyl šťastný. Mně zůstala jen ostuda, bolavá bránice a prázdný byt. Děti jsme naštěstí neměli to bych možná musela na psychiatrii.
Upluly tři roky. Život šel dál, jak to šlo. Oni spolu stále byli aspoň podle Facebooku. Než jsem jednoho dne od kamarádky zaslechla, že je po všem. Radek prý zase sbalil kufry a tentokrát nešel sám přestěhoval se k Janině nejlepší kamarádce Míše. Míša, ta věčně ochotná holka, co jim roky dělala vrbu, party kamarádka, svědkyně a důvěrnice. Prostě scénář jako z české telenovely.
Jana byla na dně. Radek měl zase novou pohádku: že s Janou taky nebyl šťastný, protože ona je zmatená a že on za nic nemůže. Tentokrát už mu ale nevěřil ani soused Franta.
Dnes je z naší rodiny pořád slepenec. Se sestrou se nebavím, Jana nemluví s Míšou a Radek? Ten ani nepřišel s omluvou s odpovědností si vrásky nedělá.
Tohle je ta naše česká karma? Nebo jen život podle scénáře, který jsem si nikdy neobjednala?
