Jmenuji se Suzanne a poslední dva roky si užívám bezstarostného rodinného života.
Na svého manžela si nemohu stěžovat, protože je úžasný a pomáhá mi a podporuje mě. Největším problémem je můj vlastní bratr.
Marek, než se dostal do kasina, byl normální mladý muž.
Měl normální práci, hezkou přítelkyni a všichni jsme si mysleli, že se vezmou.
Asi před rokem se začal kamarádit s některými kluky ze sousedství a tehdy začaly problémy. Zapomněla jsem se zmínit, že táta už dávno zemřel a on žije v rodinném bytě s mámou.
Najednou začal hrát hazardní hry v kasinech a vysvětlil nám, že takhle relaxuje. V práci byl ve stresu, ale my jsme se neměli čeho bát. Od společných přátel jsem se dozvěděla, že zpočátku prohrával 100-200 leva týdně. Občas vyhrál a to ho prý motivovalo k tomu, aby se vrátil.
S kamarády začal prohrávat docela vážné částky a zabředl do jezevčí bažiny.
Pak přišel s „geniálním“ nápadem, že přiměje maminku, aby mu dala hypotéku na byt, a vysvětlil jí, že se mu otevírá skvělá příležitost, ale potřebuje víc peněz.
Marek ji přesvědčil, aby nic neříkala a překvapila mě později…..
No, překvapila mě velmi, velmi nepříjemně!
Nebyla jsem ve své kůži víc než měsíc poté, co jsem zjistila, že oba zůstali na ulici, protože on všechno podělal! Na mnoha místech jsem se dočetla, že je to nemoc a potřebuje vážnou léčbu.
Problém je, že si tito lidé neuvědomují, jak je to špatné, a věří, že přijde doba, kdy se k nim štěstí obrátí a oni začnou vyhrávat.
Teď nevím, co mám dělat.
Máma chodí, jako by byla nemocná, a nepřestává plakat! Pořád opakuje, že všechny její dobré vzpomínky jsou spojené s tímhle bytem…..
Brečí, že mi nic nenechá!
Chápu ji, je mi jí líto, ale nemůžu nic změnit. Obě si musí najít byt, ale já si možná vezmu mámu k sobě…..
Jsem z bratra zklamaná a nejsem si jistá, jestli mu chci pomáhat!
Jen se modlím, aby to všechno mámino srdíčko vydrželo…..
