Monika se odstěhovala daleko od rodičů, až do jiného města. Tam studovala, protože chtěla něco pořádného umět a ne jen sedět doma u bábovky. Po studiích potkala chlapa, vzali se a zařídili si život po svém. Sestra Alžběta zůstala u rodičů. Stihla se už dvakrát vdát a dvakrát rozvést. Z těch manželství jí zbyli dva synové a přetrvávající sklon dramatizovat.
Monika s manželem bydleli v bytě, který zdědil po babičce. Začátky byly krušné na účtech často svítila nula korun, v náručí mimino, v lednici pusto. Postupně ale začali šetřit, vydupali ze země pár korun a pořídili si dvoupokojový byt. Zrekonstruovali ho, pronajali a usnuli na pár vavřínech.
Čas letěl, dcera Nikola vyrostla, nastoupila na zdravotnickou školu a rodiče si plánovali, že jí ten pronajatý byt dají hned, jakmile se vdá.
Mezitím Alžbětina dcera Lucie udělala přijímačky na pražskou univerzitu. Alžběta s rodiči nasadili do útoku: Moniko, nemohla by Lucka na chvíli bydlet v tom volném bytě, co pronajímáte? Monika nechtěla být za supa, kývla. Holčina studovala a pak dělala v kavárně. Za půl roku potkala kluka, byla ruka v rukávě a bum, těhotná jak Nikita v srpnu. Monika vytasila jemné ultimátum: Když už budeš rodina, musíš si najít vlastní bydlení. Lucie a její frajer slíbili, že něco seženou.
Uběhl měsíc a Lucie zvoní u Moniky pro další dočasný azyl s tím, že se odstěhují po svatbě. Moničina dcera Nikola si mezitím stihla najít přítele, ale vyhodit těhotnou Lucii s kufry na ulici, to by si netroufla ani v mdlobách.
Svatba proběhla, potom Lucie porodila. Po veselce Monika řekla jasně: Čas hledat jiné bydlení, byt patří Nikole, ta se bude taky brzy vdávat. Lucie ale chvíli držela strategii: Všude draho, bytů málo, dítěti není dobře, nemůžeme pryč. Pak změnila číslo, nereagovala ani na bušení na dveře. Manžel Moniky vzal věci do vlastních rukou, dojel na návštěvu, po čemž Alžběta vykládala, že dcera kvůli němu ztratila mléko.
Trpělivost došla. Monika s mužem rodinu z bytu vyprovodili a opravdu, se skandálem. Dva roky jim půlka rodiny nepromluvila ani ahoj, prý jak může být Monika tak bezcitná, že vykopla vlastní neteř a malé dítě na ulici. Až na to, že v Česku to občas jinak nejde hlavně, že máme tu hrdost, domácí buchtu a vlastní stěny nad hlavou.