Jsem si vědom toho, že v této otázce pravděpodobně nezískám podporu, a naopak budu odsouzen, ale chci vyjádřit svůj názor. Řekněte mi, proč se chudákům, kteří v životě neudělali vůbec nic, rodí děti? Za jakým účelem? Aby si zopakovali stejnou chudobu? Proč nepřemýšlejí o tom, co takové děti čeká?
Pocházím z takové rodiny – moji rodiče v tomto životě nedokázali vůbec nic. Nemají žádné vzdělání, žádnou profesi, nemají ani vlastní dům. Jediné, co dokázali, bylo porodit mě a mé další čtyři sestry. Proč? Ano, zdá se, že nejsem šťastná, že jsem se narodila. Ale ony byly.
Celé dětství mě neustále uráželi, že jsem chudá, že moje matka je domovnice a otec předák. Učitelé mi říkali, že ze mě nikdy nevyroste dobrý člověk a že můj osud je buď na dráze, nebo ve škarpě. Čím jsem si to všechno zasloužil? Jen tím, že moji rodiče nebyli takoví, jací měli být. A za to se na ně zlobím, takže s nimi neudržuji kontakt.
Navzdory těžkým okolnostem jsem se vzchopil, tvrdě pracoval, chodil na univerzitu, sám si platil školné. Dosáhla jsem v životě určitého postavení, teď mám všechno. Ale moje chudá minulost mě neopouští.
Zvlášť když můj snoubenec pochází z bohaté rodiny a jeho rodiče jsou vzdělaní, inteligentní lidé. Cítím se mimo. Stydím se za to, že se s nimi vůbec setkávám. Co mám dělat – nevím. Chudoba mi pořád leží v hlavě a ty šedivé dny, kdy mě na ni upozornili.
