Víš co, musím ti říct, co se u nás doma dělo minulý měsíc. Brácha, jak mu bylo osmnáct, přišel s úplným šokem chce si vzít za ženu svoji holku, kterou znáš, že jo? jmenuje se Radka. No a naši z toho rozhodně nebyli nadšení. Radku nikdy nemohli vystát, protože byla dost drsná, na studium kašlala a doma ji často pomlouvali, že chodí pozdě na přednášky a že to všechno kazí i bráchovi prostě že ho stahuje dolů s sebou.
Nezdvořilost Radky a její styl oblékání, kdy jí bylo jedno, co má na sobě, podle našich fakt jen potvrzoval, že k nám nepatří. Prý žádná slušná holka se takhle nechová. Její vlastní rodina taky nevypadala, že by byla z bráchy dvakrát nadšená, a taky jim nějak vadil jejich vztah. I po dvou letech randění na ní nenašli nic pozitivního, co by je třeba zlomilo.
Brácha naštvaný přehlížel řeči našich a trval si na svém že se Radky nevzdá, ať se děje cokoliv. Já jsem na ni nikdy moc názor neměla, spíš jsem byla neutrální, ale bála jsem se, že kvůli téhle situaci bude doma dusno. Brácha bydlel pořád s námi doma v Brně a Radka bydlela s matkou, nevlastním tátou a mladší sestrou v paneláku v Líšni. Na svůj byt rozhodně neměli, tak brácha přišel s tím, že by Radka mohla bydlet s námi v jeho pokoji.
Pak to ale bouchlo. Taťka samozřejmě pustil pusou a začal se vyptávat, jak jako chtějí bydlet ve vybydleném pokoji bez pořádného nábytku, a tvrdě řekl, že všechny náklady musí platit sám. Brácha se naštval, začal chtít vyplatit svoji část bytu a ve zlosti se sbalil do malého batůžku a odešel. Několik týdnů se potloukali po známých, sem tam přečkali u kamarádů, ale nakonec oba přišli zpátky a postavili se našim že budou spolu, i kdyby nevím co.
Fakt to dorazil, když oznámil rodičům, že chce prodat svůj podíl na bytě. A právě naznačil, že pokud mu to naši nepovolí, klidně ukončí vztahy s rodinou. Nastala fakt hustá hádka a brácha se znovu odstěhoval. Vypadá to, že v tomhle ho možná trošku podporovala Radčina máma, protože pracuje kolem práva a asi jim dala nějaké rady.
Já jsem se do toho snažila trošku zapojit, aby byla doma pohoda, ale naši mě poslali k šípku a brácha taky. Takže mám jenom pocit, že doufám, že časem, až to všichni rozdýcháme, najdeme nějakou cestu zpátky k rodinné pohodě a nezůstaneme rozhádaní napořád.