Moje žena dlouho nebyla na mateřské dovolené, nechtěla přijít o svou dobře placenou práci. O naši dceru se od rána do večera starala tchyně. Emina maminka pro nás uklízela, prala a vařila. Později nám doporučila, abychom malou dali do školky, že musí jednou začít vyrůstat mezi dětmi. S manželkou jsme hned řekli, že to nepřipadá v úvahu. Tchyně na to odpověděla, že už se o naši dceru nebude starat, nemá sílu a je unavená.
Moje žena a já máme malé dítě. Dcerku. Je jí dva a půl roku. Čekali jsme na ni dlouho a snažili jsme se o ni, takže je naším velkým štěstím a požehnáním. Jednoho dne jsme se dozvěděli skvělou zprávu, která navždy změnila naše životy k lepšímu. Lenka a já jsme se stali rodiči malého andílka.
Devět měsíců poté se nám narodila ta nejmilovanější, nejdražší a nejkrásnější holčička na světě. Já, moje žena i naši rodiče jsme z toho byli nesmírně šťastní. Od prvních dní života je neustále obklopena blízkými. Moc ji milujeme, žena byla na mateřské dovolené rok a půl. Podepsala dohodu, že po této době se buď vrátí do práce, nebo její místo převezme někdo jiný. Jen s velkým přemlouváním došli k tomuto kompromisu.
Celý minulý rok se o naši dcerku přes den starala Emička, maminka Lenky, a večer jsme si ji převzali my, když jsme se vrátili z práce. V tu dobu šlo vše hladce. Lenkova maminka ráda pečovala o svou vnučku a nikdy si nestěžovala.
Ale v poslední době se situace diametrálně změnila, nyní požaduje, aby byla uvolněna z role chůvy. Nemá potřebu se příliš vysvětlovat, prostě si trvala na svém a to bylo všechno. Když jsme se jí ptali, vysvětlila, že dítě potřebuje komunikaci s ostatními dětmi a že si musí zvyknout na společnost co nejdříve.
Je jasné, že v televizních pořadech se často objevují tato tvrzení a ona k nim začala inklinovat. Moje žena a já jsme se okamžitě rozhodli, že školka nepřipadá v úvahu. Mnoho našich přátel si stěžuje, že jakmile dítě začne navštěvovat školku, začne mít časté a nekonečné zdravotní potíže. Proto jsme se rozhodli, že to zkusíme bez školky; bude zdravější. Je pro nás velmi důležitá, máme jen ji a věnujeme jí veškerou pozornost.
Manželka to své matce řekla, ale ta odvětila, že je unavená a nemá sílu na to, aby lítala za dítětem. Matka nás postavila před hotovou věc, že nebude hlídat naši dcerku a basta.
Jak se s ní máme dál domluvit? Jaká je to žena! Chce dát dítě do školky, když s ním sama může trávit čas.
Moje žena dlouho nebyla na mateřské dovolené, nechtěla přijít o svou dobře placenou práci. O naši dceru se od rána do večera starala tchyně. Emina maminka pro nás uklízela, prala a vařila. Později nám doporučila, abychom malou dali do školky, že musí jednou začít vyrůstat mezi dětmi. S manželkou jsme hned řekli, že to nepřipadá v úvahu. Tchyně na to odpověděla, že už se o naši dceru nebude starat, nemá sílu a je unavená.
