Moje sestra Lenka a já jsme vždycky mezi sebou soupeřili, ona chtěla být ve všem první. Provdala se dřív než já a naši rodiče na její svatbu nešetřili. Připravili jí opravdu okázalou hostinu v centru Prahy, všechno muselo být perfektní. Když jsem se vdávala já, musela jsem se smířit s mnohem skromnější svatbou prý už na víc neměli, protože všechny peníze padly na tu Lenčinu.
Lenka si žila pohodlně starala se doma o dvě děti, ráda chodila do kosmetických salonů, protože její manžel vydělával dost a o všechno se postaral. Zato já a můj manžel jsme byli opatrní, abychom se nezadlužili, tak jsme se na čas nastěhovali k jeho babičce do Brna a začali jsme od nuly. Makali jsme tvrdě, dali jsme energii do vlastního podnikání otevřeli jsme si malý obchod, pracovali jsme skoro pořád a postupně ho rozvíjeli.
Nakonec se nám skutečně podařilo uspět a firmě se začalo dařit. Mezitím se Lenka rozvedla. Maminka mě poprosila, jestli bych jí nemohla dát práci v našem obchodě, teď už byla Lenka sama s dětmi. Jenže já věděla, že za rozvodem stála hlavně její nevěra. Když mě sestra kontaktovala, chtěla si vyjednat místo v našem obchodě, a přitom očekávala skoro manažerský plat.
Navrhla, abych ji zaměstnal bez ohledu na to, že s obchodem a prodejem nemá žádné zkušenosti a chtěla peníze, ale žádné skutečné povinnosti. Opravdu mě překvapila její drzost a odmítl jsem ji. Nechtěl jsem zažívat její nálady a neustálé nároky v práci stejně jako kdysi její muž. Řekl jsem jí na rovinu, že si musí najít šanci jinde, protože nechci, aby mě využívala.