Byly mi teprve tři roky, když jsem zůstal jen já a táta. Maminku jsem nepoznal, protože dala přednost jinému muži místo vlastní rodiny. Táta nikdy nehledal novou ženu a celý život obětoval tomu, aby mě sám vychoval jako jediné dítě. Jak jsem dospíval, studoval jsem a nakonec se oženil. S manželkou jsme začali řešit, kde budeme bydlet.
Táta měl na vesnici velký dům s dostatkem prostoru, ale oba jsme s manželkou měli práci ve městě a každodenní dojíždění by bylo nepohodlné. Táta proto přišel s návrhem abychom dům prodali a koupili si menší byt ve městě. Poslechli jsme ho a začali všichni tři žít společně v bytě. Brzy se nám narodil syn Honzík a táta byl úžasný dědeček. Hodně nám pomáhal s péčí o vnoučka, zatímco já pracoval a Jana se starala o domácnost. Všichni jsme žili v klidu a pohodě.
Všechno se ale změnilo v den, kdy jsme se dozvěděli, že je Jana znovu těhotná.
Myšlenka na druhé dítě v našem malém dvoupokojovém bytě byla dost stresující. Přibral jsem si druhou práci a hledal způsoby, jak vydělat víc peněz, abychom si případně mohli dovolit něco většího. Jednoho dne, když jsem se vrátil domů z práce, čekala mě nepříjemná situace: rodina seděla u stolu, ale táta nikde. Okamžitě mě přepadl strach, že se stalo něco špatného.
Jana mi vysvětlila, že si šel táta pročistit hlavu ven na procházku. Když se však nevracel ani do noci, začal jsem mít vážné obavy. Ukázalo se, že mezi Janou a tátou došlo k velké hádce možná za to mohly i těhotenské hormony. V malém bytě, kde už tak bylo těsno, bylo jasné, že příchod dalšího dítěte napětí jen zvýší. Jana naznačila, že je táta v našem životě zbytečný. V tu chvíli mě naplnil vztek.
Vyrazil jsem autem do okolí a hledal tátu, až jsem ho našel sedět na lavičce v parku, úplně zkroušeného. Nikdy jsem ho neviděl tak smutného, slzy mu stékaly po tváři. S těžkým srdcem jsem si před něj klekl a prosil ho: Promiň, tati. Promiň i Janu, nevěděla, jak moc to bolí. Po hodině jsme se vrátili domů, ale táta zůstal zavřený ve svém pokoji a bylo mu zle.
S Janou jsem si potom popovídal a řekl jí, že pokud by se něco podobného opakovalo, bude muset odejít bez ohledu na těhotenství protože rodina a domácí pohoda jsou pro mě vším. Musíme mít všichni doma klid a dostatek prostoru pro spokojený život.