Uvědomila jsem si, jak důležitá je podpora a povzbuzení od blízkých, a tak jsem se rozhodla, že svou dceru podpořím, když mi řekla, že je těhotná.
Dceru jsem porodila muži, kterého jsem milovala, ale opustil mě, jakmile zjistil, že bude otcem. Prostě nechtěl převzít takovou zodpovědnost.
Totéž se stalo s mou dcerou: chodila s chlapem, já byla proti, protože byla příliš mladá, ale ona řekla, že si ji vezme a že je to vážná věc.
Můj druhý manžel má dceru rád jako vlastní, má o ni strach a měl také obavy o jejich vztah, ale snažil se do toho nezasahovat. Dcera procházela těžkým obdobím a snažili jsme se jí do života nezasahovat, ale nemohla jsem se dívat, jak se trápí, a tak jsem se rozhodla s ní promluvit. Když jsem se jí zeptala, jestli se jí daří dobře, začala plakat, řekla, že prožívá opravdu špatné období, že ji její přítel opustil. Trochu jsem ji uklidnila, řekla jsem jí, že v životě se stává všechno, že se to zlepší. Řekla, že se to nezlepší, protože ji přítel opustil poté, co zjistila, že je těhotná.
Byl jsem ohromen, nemohl jsem uvěřit tomu, co říká, zeptal jsem se jí znovu a ukázalo se, že jsem se nemýlil: byla těhotná. Začala jsem přemýšlet, co v této situaci dělat, a řekla jsem jí, že já i její táta tu pro ni vždycky budeme a pomůžeme jí. I kdyby se od ní všichni odvrátili a mysleli si, že zneuctila naši rodinu, já ji neopustím.
Promluvila jsem si s manželem a rozhodli jsme se, že dceru v nouzi neopustíme, necháme ji porodit a pak jí koupíme byt. Dcera porodila krásnou a zdravou dceru Annu, nyní jsme šťastnými prarodiči a dcera je již vdaná a čeká druhé dítě.
