— To je prostě nechutné! Pořád vyvěšuje v sociálích fotky s dcerou, doplňuje je cukrkandlovými popisky, a pak čtyři roky na ni ani nevzpomene! To je odporná přetvářka! — Olžin hlas se třásl rozhořčením, zatímco kamarádce sdělovala bolest, která jí svírala srdce.
Seděly tak v malé pražské kavárně u svíčky, když Olga vykládala o švagrové, která roky pracovala v zahraničí, zatímco na svou dceru zapomněla.
— Dobře, byla pandemie, nemohla přiletět. Ale i předtím jí na to dítě bylo úplně šumafuk! Jen fotky, aby si všichni mysleli, jaká je milující matka. Jak někdo může opustit vlastní dítě kvůli penězům? — Olžiny prsty sevřely hrnek tak, že zbělely.
Čtrnáctiletá neteř jejího manžela, Tereza, žila jako sirotek s živou matkou. Babička, které už bylo přes sedm a půl křížku, jen těžko zvládala puberťačku.
— Moje švagrová je mistr v iluzích, — pokračovala Olga. — A já se na Terezu dívám a srdce mi puká. Dívka vyroste bez mámy, která jen posílá peníze, jako by to všechno vyřešilo!
Olga a švagrová Jitka byly stejně staré. Olga měla dvě děti, hypotéku na králičárnu pražském paneláku, a i přes všechny nesnáze šťastnou rodinu. Se svým mužem Honzou se snažili žít v klidu, ale stín Jitky, Janovy sestry, se nad jejich domácností vznášel neustále.
— Jitčini rodiče ji vždycky rozmazlovali, — vyprávěla Olga. — Když před devíti lety ovdověla, dělali pro ni všechno: hlídali vnučku, půjčovali peníze. A pak, za pár let, potkala nějakého Rakušáka, vdala se a odjela do Vídně.
Jitka neplánovala, že si Terezu vezme s sebou. Říkala, že se nejdřív zabydlí a pak si pro ni přijede. Ale roky ubíhaly a ona nepřijela. Ve Vídni začala pracovat jako fotografka v módním časopise, vydělávala slušně. Její manžel byl zámožný, a mohla si tak užívat bezstarostného života.
— Všem tvrdí, že v Evropě se nebere dítě z předchozího manželství k novému partnerovi, — řekla Olga s hořkostí. — Prý by se Tereze tam stýskalo, kdo by se jí věnoval? To jsou jen výmluvy! Ona prostě chce žít bez dcery!
Tereza čekala na mámu dlouhá léta. Prvních pět roků věřila, že si pro ni přijede, ale pak přestala doufat. Jitka jí vysvětlovala, že musí dokončit školu v Česku, jinak ji nikam nepřijmou. Olga v tom ale viděla jen prázdné výmluvy.
— Je pro ni jednodušší posílat peníze a předstírat mateřství na dálku, — povzdychla si. — A všechny starosti nechává na nás.
Péče o Jitčiny rodiče a Terezu ležela na Olžině muži Janovi. Jednou je sousedi topili, podruhé dědovi operovali koleno a jednou jim na chalupě spadla střecha. Olga s Honzou běhali mezi svými starostmi a cizími problémy, zatímco Jitka jen posílala koruny, jako by se tím vše vyřešilo.
Před měsícem Jitka překvapivě přijela do Prahy. Nedala od Terezy ani ránu, fotila ji na sociální sítě a zasypávala dárky. Dívka tajně doufala, že si ji máma konečně vezme s sebou. Ale zázrak se nekonal. Když Jitka odletěla sama, Tereza se rozbrečela v pokoji. Olga ji utěšovala, ale co vlastně mohla říct?
— Rodiče stárnou, je pro ně těžké zvládat puberťačku, — řekla Olga kamarádce, hlas se jí chvěl. — Tereza není snadné dítě, musíš na ni dávat pozor. A Jitka jen platí. Říká: „Já všechno zaplatím, vy se o to postarejte.“ Ale Tereza je zraněná! My s Honzou chodíme na třídní schůzky, učíme se s ní, a kde je její máma?
Olga jednou nevydržela a napsala Jitce, že její lhostejnost Terezu bolí. Ale švagrová jí odsekla:
— Nepleť se do naší rodiny! To tě nemusí zajímat!
— Není to moje rodina? — rozhořčila se Olga. — Tak proč tahám jejich starosti? Tchýně samozřejmě brání svou dceru jako každá matka. Ale Jitka si vybrala lehčí cestu: staříci ani puberťák ji nepotřebují. Jen na sociálních sítích je dokonalá máma! Na fotkách obě září štěstím, ale ve skutečnosti tam nic není. Pokrytectví čisté vody!
Olga se zadívala z okna kavárny, kde déšť kreslil na skle hadice. Myslela na Terezu, která každý večer kontrolovala telefon v naději na vzkaz od mámy. Na tchýni s tchánem, unavené péčí o dívku, která není jejich starost. A na sebe s Honzou, jejichž život připomínal nekonečnou štafetu mezi vlastními a cizími trablemi.
Jitka mezitím žila svůj bezstarostný život, plný nových fotek s popisky jako „Moje milovaná holčička“. Ale Olga věděla: za těmi krásnými snímky bylo zlomené srdce dospívající dívky a rodina, kterou Jitka opustila kvůli iluzi volnosti.
Co vy na to?