Deset let manželství co myslíš? Je to hodně nebo málo? To je přesně tolik let, kolik spolu žili Jitka a Martin. Na první pohled vypadali jako bezchybná rodina, ale pak Jitka otěhotněla.
Potkali se hned po škole. Pár měsíců randili, rychle se sestěhovali a pak se vzali. Martin od začátku otevřeně říkal, že děti nechce. Jitka proto celou dobu brala antikoncepci, jenže jednoho dne to selhalo a na testu se ukázaly dvě čárky.
Jitka vůbec netušila, jak mu s tím přijít. Tajně se objednala na gynekologii, prošla všechny prohlídky i ultrazvuk, aby měla jistotu, že miminko je v pořádku. Až potom se Martinovi svěřila. Ten se okamžitě rozčílil, Jitka ho snad nikdy předtím neviděla tak naštvaného. Okamžitě ji přinutil jít na potrat. Varoval ji, že jestli odmítne, rozvede se.
Jitka to ale neudělala a rozhodla se, že dítě si nechá, ať to stojí, co to stojí. Druhý den si Martin sbalil věci a prostě zmizel. Jitka si myslela, že prostě na chvíli vypadl, ale on ji sledoval na každém kroku. Dokonce stál i před ordinací při dalším ultrazvuku a slyšel, že čekají dvojčata. Když pak Jitka porodila v porodnici, udělal si tam schůzku s lékaři a děti konečně viděl. Přiznal, že na Jitku neměl odvahu jít.
Jednou za ní přišla sestřička a řekla jí, že její manžel pravidelně navštěvuje děti. To Jitku potěšilo, ale nic neřekla nahlas. Pak jedno odpoledne přišel Martin za Jitkou domů a povídá:
Jitko, je mi to líto. Musím ti něco říct. Když mi byly tři roky, byl jsem s mámou. Byla tehdy těhotná, ale tátu to vůbec nezastavilo Porod začal předčasně. Bylo to strašně těžké máma umřela. Vyrůstal jsem sám Moji bratři dvojčata zemřeli hned druhý den po mámě. Od té doby jsem si řekl, že nikdy nechci být otec, když je to za takovou cenu.
Jitka se rozplakala a objala ho. Bylo jí ho neskutečně líto, že v sobě musel znovu otevřít takhle bolestnou kapitolu svého života. Zase se dali dohromady a začali spolu žít jako rodina už ale nebyli dva, ale čtyři.
Roky šly dál, a Jitka s Martinem se měli pořád neskutečně rádi. Tehdy jim už ke štěstí nic nechybělo, protože už nebyli jen oni dva, ale měli krásné dvojčata a v tom bylo jejich opravdové štěstí.