Už mě nebaví číst, jak jsou protivné ženy, které chodí se ženatými muži.
No, já mám taky vztah s jedním, ale zatím jsem neudělala nic, čím bych ublížila jeho ženě nebo dětem.
Ne náhodou staří lidé říkají, že když ti doma něco chybí, hledej to venku. David se zřejmě rozhodl, že si mezery doplní sám.
A když to nebudu já, bude to někdo jiný. My dva se vídáme nanejvýš jednou týdně, aniž bychom svůj vztah nějak demonstrovali.
Nemůžu skrývat, že si taky rádi povídáme.
Někdy naše rozhovory trvají celé hodiny a pohlazení zůstává v pozadí. Je to chytrý chlap a naše společná témata jsou nekonečná.
A teď si nedovolím říct nic špatného o jeho ženě, i když jsem přesvědčená, že si to zaslouží.
Nevím, jak se o nás dozvěděla, nicméně mi vyhlásila podivnou válku.
Neustále říká mým přátelům a příbuzným, že se nehodlá vzdát svého manžela bez boje.
Jen přes její mrtvolu by opustil jejich domov. A když mě potkala na ulici, házela na mě posměšky, urážela mě, vyhrožovala mi a chovala se jako šílená.
Abych byla upřímná, nikdy mě nenapadlo dát se s Davidem dohromady .
Je mi s ním dobře, ale na svatbu vůbec nemyslím.
Jde o to, že mě jeho žena tak rozčiluje, že mám chuť se s ním rozvést a dát mu kopačky.
Ne že bych to chtěla, jen jí ukázat, že takhle se o partnera nebojuje.
Vím, že se najdou lidi, kteří na mě budou plivat, ale sdílím to všechno proto, že je mi z takových “věrných” manželek, které si myslí, že jim manžel patří a jen proto, že se podepsaly na nějaký papír, mají svázané ruce, zle.
