V dětství jsem se s Alinou kamarádila, ale v pubertě jsem jí přestala rozumět. Začala myslet jen na to, jak vypadá, věděla, kolik má které jídlo kalorií, a pořád je počítala. Když jsme vyrostly, dosáhla třiceti let, než otěhotněla, protože se neustále bála, že přijde o postavu.
Celou tu dobu její manžel čekal, až z toho vyroste a rozhodne se mít dítě, a nakonec se tak stalo. Upřímně řečeno, když mi tu novinu sdělili, byl mnohem šťastnější než ona.
Když se Anna narodila, Alina nadále projevovala nezdravý postoj ke své postavě. Odmítala své dítě kojit, protože se bála, že její prsa nebudou tak krásná jako dřív, a tak dítě jedlo umělé mléko.
Když Anna vyrostla, měla baculaté tváře a malé bříško a její otec z toho měl radost, protože vypadala jako zdravé dítě, ale její matka spokojená nebyla.
V den dceřiných narozenin řekla: “Kdybych věděla, že bude tak baculatá, vůbec bych ji nerodila!”.
Všichni přítomní na oslavě byli ohromeni, nevěděli, co říct, protože tohle bylo za hranicí zdravého rozumu. Její manžel se s ní ten den pohádal, ale ona řekla, že “všechno napraví později”. Nikdo z nás nemohl tušit, že nejde o její zlá slova, ale o váhu malé Anny…..
Po nějaké době její manžel odjel na služební cestu do sousedního města a byl měsíc pryč. A když se vrátil, čekala na něj na zápraží jeho vždy dokonalá manželka a bledá, štíhlá dcera. Anna neměla ani sílu k otci doběhnout a obejmout ho.
Muž to už nevydržel, sehnal výpovědi rodiny a přátel a podal žádost o rozvod. Dívka naštěstí zůstala s otcem.
Nyní je Anně šestnáct a je krásná, chce ji mnoho modelingových agentur, ale ona se plánuje stát soudkyní, je to taková vážná dívka. Její matka je s dcerou stále v kontaktu, ale manžel jí zakázal zmiňovat se o její váze nebo vzhledu, protože dítě má po matčiných experimentech stále mnoho komplexů.
