Moje dcera je taková rozumnice! chválila se Jitka sousedkám. Na zkouškový období získala jen jedničky! Navíc si přivydělá a od nás ani haléř nebere!
Závidím ti, Jitko! Mé děti jenom peníze žádají, stěžovala si žena. A učit se vůbec nechtějí. Maruška říká, že po škole hned vypadne za muže, ať se o ni postará. A syn ach! sousedka mávlá rukou, zklamaná svými potomky. A tvá Vendula je přece šikovná, chce žít svým rozumem.
Jo, tak určitě, tiše zamumlel pod nos Mikuláš, když se vzdálil od plotniček. Chlapec byl rád, že může jít domů, ale matka ještě nevyčerpala všechny obchody. Kdyby otec byl v práci, dnes by mu patřilo čestné postavení nositele tašek. Kdyby věděla, čím se sestra v hlavním městě zabývá, vůbec by ji neříkala. A tím méně by se chlubila.
Řekl jsi něco? Jitka se na chlapce zlobivě podívala, jak se zamračí. Co, pět minut nemůže vyčkat? Žena ještě nevyprávěla všechny podrobnosti.
Ano, mami, řekl. Musím zítra připravit prezentaci a napsat slohu. Možná se pochlubíš jindy? Klidně odpověděl Mikuláš.
Co ty, co táta! Nedáte lidem mluvit! Dobře, jdeme
Mikuláš jen pokrčil rameny, když si všiml úlevného pohledu sousedek. Už se nezdálo, že by byli rádi, že se objevili před očima milující matky. Jitka jen a jen vyprávěla o dceři. Tónem, že Vendula je ztělesněný ideál, kterému se má všichni přizpůsobit.
Jen on znal pravdu. Znal, ale mlčel. Nechtěl, aby se matka zbytečně trápila
***
Má tu byt Vendula Melníková? pohrdavý pohled dámy zaskočil Jitku. Za ní dva muži nevyvolávali žádný klid.
Moje dcera teď žije v Praze. Studuje na univerzitě, odpověděla žena hrdě. Co od ní chcete?
Na univerzitě? Vendulu? To si děláte srandu? řekla přítelkyně s drzým úsměvem. Ona po první zkoušce odešla pryč. Žádný test neudělala, a není divu, protože vůbec nechodila na přednášky, jen aby si našla přítele.
Jak se opovažujete se pouštět do mé dcery? Půjdu vás zažalovat za pomluvu! Jitka zaslechla ruch za dveřmi a zmateně zmlkla. Přivolat tu drzou do bytu by znamenalo přiznat, že má pravdu. Nebo ji vůbec neposlechnout? Co už ostatní slyší, pravda či lež, jen aby si šeptali.
Pojďte dál, zadržela je její vlastní dcera. Nemusíme dávat kořist pro pomluvy. Mami, propusť je.
Ale, Mikuláši!
Propusť.
Tehdejší chlap se zdál být starší než svých šestnáct let. Byl ale vážný, jen trochu rozrušený. Mikuláš vedl hosty do pokoje gestem, aby se posadili na pohovku. Dáma se usmála a zaujala křeslo o něco dál. Muži zůstali stát.
Mikuláši! Co to můžeš dělat, že je pozýváš dovnitř! Slyšel jsi, co o Vendule řekla!
Slyšel. Proto jsem ji pustil, odpověděl rozhořčeně syn. Dokud otec byl na služební cestě, on převzal roli hlavy rodiny. Musel se snažit minimalizovat způsobené škody!
Co?
Možná víš lépe, co se s ní děje, posmívala se žena. Víš, kde teď je?
V Brně, tady tě máma neoklamala. V žádném koleji nežije, vykoukl Mikuláš. Bydlí v pronajatém bytě, který platí její manžel. A ne, adresu neznám. Vím jen, že ten muž je o dvacet let starší než Vendula, má tři dospělé děti a je neobyčejně bohatý.
Říká se mu snad Grigorij?
Ne, já jsem jeho sestra, už mě unavují jeho šílené kamarády, řekla žena chladně. Grigorij má skvělou ženu a dceru našeho hlavního obchodního partnera. A moc ho trápí, že kolem jeho manžela kolují cizí ženy. To by mohl rozvést.
To samozřejmě nemůžeš dovolit, že?
Chytrý chlapec, zamumlala dáma. Máš nějaké vodítko, kde je teď tvoje drzá sestra?
Nemám, ale její kamarádka by mohla vědět. Mohl bych se s ní spojit, ale nejdříve chci znát tvé plány. Mám jen jednu sestru, víš.
Mikuláši, co to všechno znamená? Kdo je ten Grigorij? Co je to pronajatý byt? Co se stalo s mojí dcerou? Jitka se změnila jako po blesku. Mikuláš se rozběhl do koupelny, kde matka uchovávala své tabletky.
Máme zavolat sanitku? Zdálo se, že žena cítí trochu vinu.
Mikuláš odfrkl. Samozřejmě, že zavolal sanitku! Běžel pro léky. Sestra Věra Viktorovna, nejmilejší žena, slíbila přijít během pěti minut. Snad byla poblíž.
Mikuláši Odkud to všechno víš? Žalostně se ptala Jitka, nechtějíc přijmout pravdu. Její dcera byla milenka Jak s tím dál žít?
Vzpomínáš, když se Vendula naposledy u nás ukázala, její telefon se rozbil, že? Vzala si můj notebook, aby si povídala s kamarádkou. Pak nevyšla z profilu. Přezkoušel jsem její korespondenci, byl jsem trochu překvapený a zeptal se přímo. Nic neodmítla. Žádala jen, abys nic neříkala.
Mikuláš upřímně litoval matku. Byla to moc dobrá a laskavá žena, jediný její nedostatek ráda se chlubí dětmi a jejich úspěchy. I on červenal, když matka všem povídala o jeho diplomu a medailích.
Později, když Jitku položili pod dohled specialistů, Mikuláš se vrátil ke hostům. Velmi ho zajímaly plány té ženy ohledně jeho sestry.
Co tedy chcete udělat?
Nic velkého. Dám peníze a seznámím vás s některými lidmi, nezadanými, což je nejdůležitější. Budete chytřejší snad se vám podaří dobře se provdat.
Dobrá, hned, povzdechl chlap těžce, předvídajíc nejtěžší rozhovor. Kamarádka Venduly byla drzá a škodlivá. Musel se vymluvit. Právě se naskytla záminka úspěšně ukončené zkoušky. Možná by bratr chtěl sestře udělat dárek? A když žije tak daleko, pomůže jen kurýr.
Tady máte, podal Mikuláš hostům papírek. Doufám, že dodržíte slovo.
Držím se, neboj se.
A když vycházel z bytu, žena hlasitě řekla, jasně pro sousedy, kteří se poslouchali:
Omlouvám se, že vás tak rozrušila, nešlo o nic jiného než najít soukromí. Doufám, že se nešíří žádné špatné zvěsti. Když už, osobně se omlouvám Vendule. Ale myslím, že tady jsou dobrí lidé, nebudou pomlouvat.
Zprávy se šířily, ale byl to jen šum. Jitka je okamžitě zahájila a prosila, aby se nešířily pomluvy o její dceři. I když se začala méně chlubit, vycházela z domu jen zřídka.
Mikuláš promluvil s otcem a rozhodli se společně přestěhujeme se. Jitka se cítila moc ostudně, že se na sousedy dívá do očí, protože je celou dobu oklamala.
A tak jednoho slunečného dne rodina přestěhovala. Jak Mikuláš řekl zvědavým sousedům blíže k Praze, k Vendule. Řekl, že tam jsou dobré lékaře a maminka poslední dobou necítila dobře.
Vendula už nikdy nejezdila, úspěšně se provdala a rodinu úplně zapomněla
Napište mi lajky a své myšlenky v komentářích!