Před šesti lety jsme si s manželem koupili malou chalupu poblíž Berouna. Všechny opravy jsme zvládli vlastníma rukama, pečlivě upravili zahrádku a snažíme se sem jezdit každé víkend nebo aspoň jednou za dva týdny.
Zeleninovou zahradu jsme příliš neřešili, spíš jsme zasadili pár okurek, rajčat, bylinek, cibuli, cukety a papriky zkrátka jen základní věci a od každého trošku.
Chalupa byla obklopená keři malin, různých rybízů a angreštů, které už tam rostly. A bylo tu také plno sazenic jahod. Často jsem nosila ovoce do práce a podělila se s kolegy. Všichni byli pokaždé rádi.
Letos k nám do oddělení přišla nová kolegyně Jana, která předtím pracovala jinde. Působila příjemně a mile. Když jsem zrovna přinesla misku čerstvých jahod, samozřejmě jsem nabídla i jí.
Jana jahody jedla s nadšením, chválila jejich chuť a hned se mě začala vyptávat, odkud vlastně jsou a jak vypadá naše chalupa. Ráda jsem jí to povyprávěla.
Po pár dnech za mnou Jana přišla do kanceláře a rovnou mě požádala o klíče od chalupy prý by tam chtěla její dcera jet s dětmi na pár týdnů, aby chytly čerstvý vzduch. Vysvětlovala, že tam stejně nebudeme, jen jeden týden, a že její dcera je zrovna na mateřské, musí si odpočinout od rušné Prahy.
Samozřejmě jsem odmítla. Jana se očividně urazila, ale už se dál neptala.
Za dva týdny za mnou přišla Zuzka, co pracuje s Janou na stejném oddělení. Ptala se mě, jak se dostane na naši chalupu. Byla jsem překvapená a chtěla jsem vědět, proč to potřebuje vědět.
Sdělila mi, že ji Jana pozvala na narozeninovou oslavu, kterou bude pořádat v naší chalupě a že prý mají dorazit všichni kolegové, každý po vlastní ose.
Byla jsem úplně v šoku.
Šla jsem za Janou a zeptala se jí, co to má znamenat.
Co je? odpověděla s nevinným úsměvem. Přeci se nic nestane, když oslavím narozeniny u vás na chalupě. Je to jen jeden den, nebudeme tam bydlet. Nebude ti to vadit, že ne?
Ale ano, vadí mi to. Jde mi o naši práci a o to, co by tam lidé mohli napáchat na trávníku, v záhonech, u keřů i v domě.
A navíc mě Jana ani nepozvala. Ani si o svolení neřekla.
Znovu jsem odmítla a ona byla dotčená.
Ať si. Je mi to jedno. Léta nosím ovoce kolegům do práce, ale nikoho z nich ani nenapadlo být tak drzý jako ona.