Jeho sestra ho nechala na ulici bez peněz, ale on je šťastný.

Happy News

Chci vám vyprávět o příběhu, který mě hluboce dojal a dokonce mě připravil o klidný spánek.

Jsem od přírody velmi citlivý, těžko snáším bolest druhých lidí.

Nemohu zapomenout na náhodné setkání na ulici, které mě šokovalo.

Když jsem se ztratil v myšlenkách a kráčel k domu svého přítele, můj pohled náhle upoutala podivná lidská postava.

Byl vysoký jako malé dítě, ale když jsem se podívala, všimla jsem si, že je to vlastně mladý muž.

Kráčel nejistě, v náručí nesl malého huňatého psa a pod paží sotva podpíral svazek starých novin.

Zastavil jsem se, abych se pokochal štěnětem, ale pak chlapec upustil svazek novin.

Pomohla jsem mu ho zvednout a vytáhla jsem z tašky obálku, aby se mu pohodlněji odnášely do sběrny.

Píšu tyto řádky a slzy mi tečou dál.

Zeptala jsem se ho, kde bydlí, a on mi řekl, že se nedávno přestěhoval na ubytovnu, protože po smrti matky jeho sestra prodala byt a odjela do zahraničí.

Nechala ho bez prostředků a na ulici.

Zřejmě pro ni nebylo těžké mu lhát, protože mladík měl potíže s vyslovováním slov a trpěl duševní chorobou.

Po nějaké době jsem se s ním znovu setkal. Štěně už bylo dospělé a chlapec ho vodil na vodítku.

Zastavil jsem se u něj, vytáhl z tašky nějaké jídlo a štěně se vrhlo na bobek, mělo hlad.

Pokaždé, když mě zvíře uvidělo, prudce se ke mně vrhlo, jednou dokonce chlapce odneslo. Začal jsem ho krmit hned, jak jsem je potkal.

Chlapec mi dětinsky vysvětlil, že potkal fenku, která se mu velmi podobala.

Napadlo ho, že by to mohla být jeho matka, a zajímalo ho, jestli se poznají.

Řekl mi, že to štěně je celý jeho život. Ti dva k sobě velmi přilnuli, řekl muž-dítě.

Pes spal pod jeho peřinou a byl jeho jedinou útěchou.

Vysvětlil mi, že jeho čtyřnohý přítel nemá jméno, a kdybych chtěla, mohla bych mu být kmotrou.

Odešla jsem, slzy se mi draly do očí. Pomyslela jsem si: Bůh mu dej zdraví, ať je stále tak dobrý a milosrdný!

Chci mu pomoci, ale nemám moc možností. Chtěla bych pomoci všem lidem v nesnázích, ale nemohu!” “Bože, kolik je na světě smutku, Bože!” “A co je na světě smutku?” zeptala jsem se.

 

 

Rate article
Add a comment