Nikdy bych si nedokázala představit, že se něco takového může stát právě mně. Ani jsem si neuvědomovala, s kým jsem skutečně žila všechny ty roky.
Seznamila jsem se s Martinem, když mi bylo patnáct. On měl tehdy sedmnáct. O pět let později jsme se vzali a během roku jsem otěhotněla. Martin byl nadšený, když se narodila naše dcera. Věnoval jí veškerou svou pozornost a začal ještě více pracovat.
Můj muž koupil prostorný byt se dvěma pokoji v Brně, a naše dcera byla jeho opravdová princezna. Vodil ji do školky a na všechny kroužky. Často spolu chodili na procházky nebo jen sledovali pohádky. Naše rodina byla dokonalá, dokud jeden den vše nezměnil.
Když jsem čekala druhé dítě, někdo zaklepal na naše dveře. Na prahu stála mladá dívka s miminkem v náručí. O krok jsem ustoupila, ale pozvala ji dovnitř. Zdála se, že je jí tak dvacet. Jmenovala se Anežka a bylo jí devatenáct. Anežka byla druhou ženou mého muže.
Před dvěma týdny porodila syna a rozhodla se udělat ve všem jasno. Řekla mi, že jsou spolu už dva roky, ale Anežka to nechtěla jen tak vzdát. Zavolala jsem Martinovi a požádala ho, aby přišel domů. Jeho odpověď mě šokovala:
Holky, vždyť jsme žili tak hezky. Nechme to, jak to je. Já nic měnit nebudu. Nechci se rozcházet, ale ani Anežku neopustím.
Nechtěla jsem to dál snášet. S očima plnými slz jsem mu sbalila věci. Když jsem ho vyhodila na chodbu, Martin se otočil a řekl:
“Miláčku, budeš toho litovat. Tenhle byt je napsaný na mě, takže ty a děti se budete muset vrátit do svého starého bytu na okraji Brna. Na alimenty ani nepočítej, oficiálně mám jen minimální plat. Teď si dobře rozmysli, jak to všechno zvládneš.”
Nemohla jsem uvěřit, že tyhle slova říká muž, kterého jsem milovala všechna ta léta.
Dnes mi bylo jasné, že nechci, aby mé děti vyrůstaly v jeho blízkosti. Martin odešel s Anežkou. Zabalila jsem věci a s dětmi se vrátila do svého starého bytu.
Na slzy nebyl čas. Martin rychle podal žádost o rozvod, a já veškeré své poslední peníze, několik desítek tisíc korun, investovala do dobré právničky. Mimochodem, odbornice si se vším poradila, protože byt nakonec zůstal mně a dětem. O alimenty jsem ani nežádala.
Po sedmi letech jsem se znovu vdala. Můj nový muž je zcela jiný než Martin, je úžasný člověk. Kromě toho, ukázalo se, že Anežka potřebovala od mého bývalého pouze peníze když přišel o byt, jednoduše ho vyhodila. Snažil se ke mně vrátit, ale nemohl sedět na dvou židlích, zvlášť po tom, co mi řekl.
Přijala bys Martina zpátky?