Svůj dopis začínám prosbou – prosím, poraďte mi!
A jako většina lidí jsem se rozhodla založit si profil na Facebooku. Našla jsem tam spoustu přátel a příbuzných, které jsme léta neviděli, ale narazila jsem i na spoustu cizích lidí.
Rozhodl jsem se komunikovat jen s jedním – Markem. Ostatní mi nabízeli schůzku nebo se chovali arogantně, a tak jsem je ze seznamu přátel odstranil.
Mark se na Facebook přihlašoval jen zřídka a já jsem mu občas poslal zprávu. A tak to trvalo asi tři měsíce. Jednoho dne, když byl zase online, jsem mu poslal zprávu a on mi odpověděl: “Vidím, že se mnou chceš komunikovat, nechodím sem často, takže ti dávám svůj skype – najdeš mě tam kdykoli. Kdyby sis potřebovala s někým popovídat, jsem tu pro tebe”.
Jistě, našla jsem ho a začali jsme si psát skoro každý den. Sdělili jsme si spoustu věcí – řekl mi, že je ženatý a má pětileté dítě.
Uplynulo několik měsíců a já na něj často myslela, někdy se mi o něm dokonce zdálo. Ale protože byl z rodiny, nepřipouštěla jsem si, že se mi líbí, jen jsem ho chtěla vidět.
Řekl mi, že by mě taky rád viděl, ale že si na to nemůže najít čas. Na několik měsíců jsme si přestali dopisovat, protože jsem v té době neměla skype, ale občas jsme se slyšeli po telefonu.
Pak jsem žila s jedním mužem – Davidem.
Možná vytěsnil Marcotte moje myšlenky, ale bylo to jen na krátkou dobu.
Pořád jsme si s ním psali, říkala jsem mu, že jsem šťastná, že jsem si našla přítele, a on byl samozřejmě moc rád.
Když jsem zjistila, že jsem s Davidem těhotná, napsala jsem Markovi a on si nejdřív myslel, že jdu na potrat, nicméně jsem mu řekla, že si dítě nechám. Tentokrát mi slíbil, že za mnou přijede, ale zase nemohl – pořád mu vyskakovaly nějaké závazky.
Když se dítě narodilo, Mark mi zavolal, aby mi pogratuloval, a oznámil mi: “Teď jsem rozvedený.” A já jsem se rozvedla.
Tehdy jsem se rozhodla přiznat mu, že ho mám ráda, a on mi odpověděl: “Já vím, že ano. Tentokrát se na tebe přijdu podívat.”
Mému synovi bylo pět měsíců, když jsme se s Davidem rozhodli nechat ho pokřtít.
Trvala jsem na tom, aby Mark byl kmotrem, a pozvali jsme ho.
V den křtu jsme se s ním domluvili, že se uvidíme předem, a tak jsem Davidovi řekla, že protože je Mark z jiného města, spletl si to a musím za ním jít.
Měli jsme jen asi 10 minut na rozhovor a pak jsme šli za Davidem a dítětem.
Potom jsem se snažila na Marka zapomenout , když už byl kmotrem mého syna, ale nešlo to.
A zdá se mi, že se na mě dívá i jako na ženu.
Od křtu uplynulo půl roku a já ho neviděla, ale skypujeme si, kdykoli můžeme, a před pár dny jsem se ho zeptala, proč se rozvedl, jsem důvodem já?
Řekl mi, že s tím nemám nic společného.
Řekněte mi, je to hřích milovat kmotra mého syna vzhledem k tomu, že jsem k němu něco cítila ještě před křtem?
