Co vy jste, nějaká továrna na děti? Kolik jich ještě hodláte mít? ironicky se mě zeptala manželova matka. Dobrý den i vám, paní Mileno Nováková, prosím vás, buďte trochu shovívavější. Ondra vám říkal, že čekáme miminko, a to vás rozrušilo? zeptala se Klára slušně. No samozřejmě! Už po třetím vnukovi jsem vás prosila, abyste toho nechali. Ale vy neposloucháte zkušenou ženu! Na Silvestra jsem vám koupila celou krabici prezervativů, abyste se chránili, a vy pořád pokračujete! bručela tchyně.
Klára si jasně vzpomínala, jak jí na Nový rok tchyně opravdu pod stromek nadělila velké balení kondomů. Ten den měl nejstarší syn narozeniny, takže tím maminka manžílkovi s manželkou nenápadně naznačovala, že už by mohli brzdit. Váš názor jsme slyšeli, ale proti přírodě nepojdeme, odpověděla snacha klidně. Ještě vtipkujete? Tak si ty svoje děti vychovávejte sami, já už vám pomáhat nebudu… No dyť vlastně ani… telefon přerušilo vyzvánění, Klára nestihla doříct.
Položila telefon na postel, pousmála se a pohladila si břicho, které bylo zatím úplně ploché. S Ondrou čekali čtvrté dítě, a právě to paní Mileně tolik vadilo. Klára nepochopila, proč kvůli tomu její milovaná tchyně vždycky tak zuří.
Tchyně se nikdy o vnoučata nestarala a mladé rodině ani nijak finančně nepomáhala. Maximálně jednou měsíčně přišla, aby se na děti podívala. A většinou donesla něco až o svátcích. Kláře to nebylo dvakrát příjemné, ale nikdy to neřešila nahlas. Tchyně nebyla rozhodně chudá kdyby chtěla, mohla by dětem klidně přinést čokoládu nebo něco malého, ale zřejmě o to neměla zájem. Nespokojenost tak raději dusila v sobě, Ondrovi se nesvěřovala. Děti byly oblečené i najedené, což bylo hlavní.
Ondra pracoval jako inženýr a nosil domů slušný plat, a Klára si přivydělávala z domu. Když už její menší podnikání začalo dobře vynášet, dokonce si mohla dovolit paní na hlídání, aby jí děti při práci nerušily. Pomocnice si s dětmi hrála a chodila s nimi ven, zatímco ona mohla vydělávat.
Měli krásnou rodinu, jenže harmonii kazila věčná protivnost paní Mileny. Nikdy si Kláru neoblíbila, a když začaly přibývat děti jedno po druhém, čím dál víc se rozčilovala.
Hlavně u třetí vnučky byla poprvé zásadně proti a přímo nutila Kláru k potratu. Nakonec si ale srdce přece jenom k malé holčičce našla. Jakmile doma na chvíli utichly spory, Klára zjistila, že čeká čtvrté dítě. Vůbec to neplánovali ale jak se říká, dítě je dar. Poradí si i tentokrát.
Novinka paní Milenu rozhodně nepotěšila. Klára si byla jistá, že tchyně se bojí hlavně o to, že Ondra přestane mamince finančně vypomáhat. Pravidelně jí posílal peníze, takže teď měla obavy. S dalším dítětem budou rodinné výdaje vyšší a příspěvy se možná ztenčí.
Klára neměla problém s tím, že Ondra mamince pomáhá, ale nesmělo se to podepisovat na dětech. Zatím měli na všechno dost, proto také svoji muže v dobročinnosti podporovala. Ondra už zaplatil mámě zubaře, vzal ji k moři a zrenovoval jí byt.
Pokud má Klára pravdu a tchyně má strach o vlastní pohodlí, situace bude čím dál těžší. Její věčné mentorování a nářky ženu spíš vyčerpávají, než že by jí reálně pomohly.
Každopádně, ať už říká cokoliv, Kláru ani Ondru nikdy nedonutí, aby si své dítě nenechali. Rozhodli se čtvrtý potomek bude. Zbývá jen jediná otázka: má vůbec tchyně právo mluvit do toho, kolik má jejich rodina vlastně dětí?