Dopis
Tomáš se vracel z práce, sníh mu křupal pod botami a najednou mu v hlavě naskakovaly vzpomínky na dětství. Jezdění na aktovce ze svahu, koulovačky, lízání rampouchů zlaté časy
Tu najednou zaslechl dětský pláč. Rozhlédl se a spatřil na lavičce kluka v hnědém kabátku a šedé čepici. Hlasitě natahoval a rozmazával si slzy po obličeji.
Tomáš k němu přistoupil.
Kluku, zabloudil jsi? Proč brečíš?
Ztratil jsem dopis… Měl jsem ho v kapse, ale najednou byl pryč, rozplakal se ještě víc.
Ale nebreč, pojď, podíváme se spolu. Jaký dopis? Maminka tě poslala na poštu?
Já jsem ho psal. Ježíškovi… Mamka o tom neví…
Teda, to je malér… Ale žádný strach, napíšeš nový
Ale on už nestihne dorazit
Hele, víš co? Mazej raději domů, už je tma, a já ten dopis zkusím najít. Platí?
Dobře Ale opravdu ho pošlete, když ho najdete?
Opravdu, slibuju! Vím, že Ježíšek čte všechny dopisy, co mu děti pošlou. A když i nenajdu, určitě něco přinese
Klouček si rukávem utřel obličej a utekl.
Chudák špunt. Psát Ježíškovi, dá si takovou práci a pak taková ostuda
Tomáš se pousmál a vybavil si, jak nacházel pod stromečkem dárky. Byl přesvědčený, že Ježíšek čte jeho dopisy. Byly to časy
Už za rok nebo dva bude jeho Matýsek taky psát svá první psaní, zatím je mu teprve čtyři a se slovy ještě trochu zápasí
Tomáš šel dál, oči upíral k zemi, ale nikde nic. Je to škoda, malému asi hodně záleželo, určitě tam něco důležitého měl…
Najednou zahlédl roh obálky trčící ze sněhu. Vytáhl ji opatrně za cíp. Byla to ona!
Papír byl sice promáčený, ale Tomáš dopis opatrně schoval do tašky, aby ho neprotrhl.
Doma zatím manželka Petra vařila večeři a Matýsek si hrál s autíčkama. Tomáš svou rodinu miloval a domů chodil vždycky rád do útulného bytu v Brně.
Peti, představ si, co se mi dnes stalo. Jdu domů a na lavičce kluk, tak osm let. Smutný, brečí jak želva, protože ztratil dopis Ježíškovi. A já jsem ho našel! Hele, pojď mrknout, co tam psal…
Tomáš vytáhl z tašky obálku. Dětským písmem tam stálo Pro Ježíška od Vaška Novotného.
Tak co, otevřeme to? Zjistíme, co si přál?
Otevři to, stejně by ten dopis z pošty nikam nedošel
Tomáš pečlivě rozlepil obálku a vytáhl sešitový papír, složený na půl. Nahlas přečetl:
Milý Ježíšku! Píše ti Vašek Novotný z ulice Smetanova 17. Je mi devět a chodím do třetí třídy. Nejraději hraju fotbal s klukama, běhám venku a stavím sněhuláky.
Bydlím s maminkou Blankou a babičkou Lídou. Nedávno jsme se přestěhovali do malého starého domečku, který nám laskavě půjčili dobří lidé.
Předtím jsme žili s tátou v jiném městě. Táta pil rum a pak byl zlý na mamku. Občas i na mě. Mamka s babičkou (to je tátova mamka) pořád brečely. Byli jsme s tátou nešťastní. Proto jsme utekli i s babičkou.
Ježíšku, moc tě prosím, pomoz najít mamče novou práci. Teď uklízí, ale bolí ji záda a doktoři jí zakázali se ohýbat. Kéž bys jí přinesl i nové šaty ty staré jsou už samý děrka. Mamka je vysoká a štíhlá a podle mě moc krásná!
Babičce přines, prosím, nějaké léky na bolavé kolena. Špatně chodí, i když je ještě mladá babča. A taky by chtěla teplý froté župan, protože pořád mrzne. Je maličká a hubená.
Mně by udělalo radost, kdyby pod stromečkem stála krásná voňavá jedlička s barevnými koulemi a světýlky. Dřív jsme ji s mamkou zdobili, jenže pak se táta opil a stromeček rozbil
Těším se na tebe, milý Ježíšku!
Vašek Novotný.
Tomáš dočetl a podíval se na ženu. Petra měla v očích slzy.
To je tak dojemný Chudák kluk. Utekli od alkoholika a teď nemají ani na základní věci. Podívej, skoro nic pro sebe nechce jen stromek. Všechno ostatní pro mámu a babičku
No, museli si dost vytrpět A ještě si sebou vzali tchyni vidíš, nejsou to žádní sobci. Jsou to správní lidi. Hele, co kdybychom Vaškovi splnili jeho sen, Peti? Co myslíš?
Bylo by to nádherný, Tome. Víš přece, jaký to je. Já vyrostla v podobné rodině a táta nás taky pořád honil… Maminu mrzí dodnes, že od něj neodešla hned.
U nás v práci hledají recepční. Mohla by to být dobrá práce pro Blanku. Plat solidní a podlahy mýt nemusí! napadlo Tomáše.
Požádáme Novákovy o kostýmy Ježíška a Anděla a zajdeme za Vaškem domů. Tohle dítě potřebuje věřit na zázraky! Uděláme jim malý svátek.
Já koupím babičce léky na klouby přesně ty, co předepisoval mámě lékař, a nějaký pěkný froté župan. Pro mamku najdu šaty podobné těm, co mám já. Něco jednoduchého, ale slušivého a kvalitního teď jsou slevy před Vánoci!
Peníze máme, proč neudělat něco dobrého, Tome, co myslíš?
Jsem pro! Ty jsi fakt poklad, Petruško
Tomáš svoji ženu obejmul. Štěstí je, když se lidé v manželství shodnou a rozumí si i beze slov.
Druhý den Petra koupila jednoduché, ale elegantní tmavě zelené šaty, froté župan v hebce růžové barvě, léky pro babičku, bonboniéru, mandarinky a ozdoby na stromek. Tomáš přidal pod stromek nedrahý chytrý mobil, protože předpokládal, že Vašek žádný nemá.
Domluvili se s kamarády, kteří měli půjčené kostýmy Ježíška a Anděla, že jim je půjčí na večer. Tomáš koupil malou jedličku na stojánku oběma klukům Vaškovi i Matýskovi.
Oblékli se do kostýmů, vzali obří vak, co byl k půjčeným kostýmům, a naložili dárky. Jedličku dali do kufru auta a vyrazili na adresu ze Smetanovy. Malý Matýsek byl mezitím u babičky.
Našli malinký starý domek s nakřivo plotem. V okně svítila lampa, domů se očividně někdo těšil.
Tomáš vzal stromek, Petra vak a potichu se vplížili na dvorek. Zaklepali na dveře.
Kdo je tam? otevřela vysoká světlovlasá žena, tipem kolem třiceti pěti. Zřejmě Blanka, Vaškova mamka.
Spatřila Ježíška a znejistěla.
Jejda, my jsme si nic takového neobjednali Asi jste si spletli barák
Bydlí tu Vašek Novotný?
Jo, to je můj kluk
Mami, kdo je to? ozval se z pokoje dětský hlas. Vašek v domácích teplácích a svetru přiběhl do předsíně.
Jéé Ježíšek!
Ahoj, Vašku! Dostal jsem tvůj dopis a tady s andělem ti přinášíme vánoční návštěvu! Pustíš nás dovnitř?
Mami, on vážně dostal moje psaní! Pamatuješ, že mi ten pán slíbil, že ho pošle! Ty jo! Pojďte dál! vykřikl šťastně Vašek.
Blanka se usmála a pustila je dál. Z pokoje vyšla babička, maličká a štíhlá. Jakmile spatřila stromek, Vaškovi se rozzářily oči.
To je náš stromeček? Voní jako Vánoce!
Jasně, Vašíku, každý kluk má mít pod stromeček pořádnou jedličku. Tady jsou ozdoby a světla, ozdobíte si ji sami. Ale mám pro vás ještě něco ale nejdřív musíš něco říct, třeba básničku nebo povídku. Tak to Ježíšci chtějí
Tomáš nasadil hluboký hlas, jaký má správný Ježíšek.
Vašek byl nervózní, nic si nevzpomněl a s úžasem koukal na Ježíška v červených šatech, s bílým vousem a beranicí.
Vašku, anděl mi na ucho pošeptal, že jsi hodný, pomáháš mamce i babičce a dobře se učíš.
Tak jsme vám s andělem donesli dárky přesně podle tvého psaní. Jen je z vaku vytahuj sám
Vašek koukl na mamku, ta přikývla.
Vašek rozvázal vak, sáhl dovnitř. Froté župan v krabici s červenou mašlí pro babičku, opatrně jej rozbalil a rozzářil se.
Babi, to je pro tebe! Psali jsme si o tom!
Pro mě? Já že mám župan? babička pohnutě přejela župan rukou a hned si ho zkusila. Padne jako ulitý!
Děkuji, Ježíšku a andílku. Nádhera, nikdy jsem takový neměla, do očí se jí tlačily slzy.
Pak Vašek podal mamince šaty a babičce léky. Dívají se na dárky jako oněmělí…
Nakonec Vašek vylovil obrovský pytlík plný bonbónů a mandarinek. Nahoře byla krabička s novým mobilem.
Pro mě? Telefon? Můj úplně vlastní? Páni Ježíšku, díky! Věděl jsem, že existuješ a nesklamal jsi mě! radostí vykřikl Vašek se slzami v očích.
Přejeme vám zdraví a hodně štěstí! My už zase běžíme
Tomáš s Petrou si sbalili prázdný vak a chystali se domů. Vašek zaujatě rozbaloval krabičku s mobilem.
Za nimi vyšla na chodbu mamka s babičkou.
S prominutím, kdo vlastně jste? Jak víte o Vaškovi?
Našel jsem jeho dopis, a s ženou jsme si řekli, že vás potěšíme. Berte to z upřímného srdce. Máte skvělého kluka.
A tady je dopis a moje vizitka, potřebujeme na recepci novou kolegyni, myslím, že jste ideální kandidátka. Kdyby vás to zajímalo, ozvěte se.
Děkujeme moc Tohle jsme vůbec nečekali. Vašek je šťastný, čekal zázrak a vy jste mu ho splnili…
Tomáš a Petra jeli domů mlčky, oba se cítili krásně a měli radost, že mohli udělat Vánoce jednomu klukovi i jeho rodině.
Dávat dárky je někdy větší štěstí než je dostávat, hlavně když vidíte ten pravý radostný pohled v dětských očích.
Peníze vydělat půjdou vždycky znovu, ale tenhle zážitek už jim nikdo nevezme. A na něj se prostě nedá cinkat žádnými korunamiJeště několik dní po tom večeru měl Tomáš v sobě teplo ne z čaje, ale z toho zvláštního pocitu, že něco opravdu změnil. Když pak o pár týdnů později přišel e-mail od Blanky, kde psala, že práci na recepci ráda přijme, a že Vašek na mobilu každý večer maluje Ježíška, cítil, že udělal správnou věc.
A na Štědrý den, když ráno otevřeli dveře bytu, našli před nimi malou sněhovou jedličku a na ní připevněný papírek: Děkujeme, Vašek, mamka a babička. Vedle byla dětská kresba: obrázek tří usměvavých postav pod rozsvíceným stromečkem.
Tomáš věděl, že tenhle Vánoční zázrak budou v jejich rodině vyprávět ještě za mnoho let a s úsměvem vzal Matýska do náruče, aby mu mohl všechno jednou vyprávět sám. Protože někdy opravdu stačí jen najít dopis ve sněhu… a chvilku věřit na zázraky.