Dívka se starala o babičku sousedky, všichni si mysleli, že chce dědit, ale mýlili se

Dobré zprávy

Drahý deníčku,

Pořád si v hlavě přehrávám poslední roky a všechny události, které mě přivedly tam, kde jsem teď. Nikdy jsem nepoznala svého otce opustil moji maminku, když jsem byla ještě úplně malá. Měla jsem však maminku a dědečka, kteří mě společně vychovávali. Mamku mi bohužel vzala rakovina, když mi bylo teprve deset let. Zůstala jsem s dědou, který pro mě byl celou rodinou i jedinou oporou.

Babička ze strany maminky zemřela už dřív, ještě než maminka. Tak jsme zůstali jen já s dědečkem, dva poslední členové našeho rodu. Časem jsem dospěla, našla si práci a starala se o dědu, hlavně když byl čím dál slabší a neutrálně ležel v posteli. Tušila jsem, že jeho čas se brzy naplní.

Jednoho večera mi děda tiše řekl:

Janičko, potřebuju tě o něco požádat.

Co se děje, dědo? odpověděla jsem.

Víš přece, že tvoje babička měla nejlepší kamarádku, Marii. Byly jako sestry. Když tvoje babička ještě žila, často se navštěvovaly a pomáhaly si. Po její smrti jsem Marii navštěvoval já. Prosím tě, nenechávej ji samotnou. Až odejdu, slib mi, že na ni dohlédneš.

A já jsem mu samozřejmě slíbila, že to udělám.

Děda druhý den zemřel a já zůstala sama. Začala jsem chodit k Marii, pomáhala jí s domácností, vařila jí obědy. Co bylo zvláštní měla přece vlastní příbuzné, ale nikdo z nich se o starou paní vůbec nezajímal. Pomáhala jsem jí tři roky, než i Marie naposledy vydechla. Tehdy se najednou objevili její příbuzní.

V den pohřbu prohledávali celý Mariin byt. Bylo mi jasné proč hledali peníze. Já si odnesla jen starou fotku a tiše jsem odešla. Druhý den přišla ke mně domů Mariina sestra.

Janičko, musíme si promluvit

Stalo se něco?

Marie ti napsala závěť. Ale chápeš, oficiálně jsi pro ni nikdo, my jsme přece rodina. Vím, že jsem se o ni nestarala, ale měla jsem své starosti. Nějak se ti odvděčím, slibuji.

V pořádku, dejte mi peníze.

Ale víš, deníčku, všechno, co mi Marie odkázala, jsem dala dětskému domovu. Nepotřebovala jsem nic, a cítila jsem, že to je správné.

Někdy si lidé myslí, že všechno děláme pro zisk, ale pravda je někdy úplně jiná.

Rate article
Add a comment