Samanta je veteránkou druhé světové války. Její stoletá babička přišla o domov poté, co svůj majetek předala širší rodině. Babička zůstala bez domova a byla nucena potulovat se ulicemi města, dokud se neseznámila s mladým mužem, který pracoval jako taxikář.
Po ztrátě manžela a syna ve válce se Samanta rozhodla vrátit do vlasti. Jednoho dne na její dveře zaklepala starší žena a zeptala se, zda by u nich mohla zůstat. Na oplátku jí slíbili, že se o ni postarají a zajistí všechny její potřeby. Když se starší žena chystala podepsat potřebné dokumenty, zjistila, že o svůj domov přišla…
Několik let se žena potulovala po ulicích a občas si vydělávala vařením nebo úklidem pro jiné.
Když Robert pracoval jako taxikář, potkal starší ženu. Muž s ní často hovořil a dozvěděl se její příběh. Dojalo ho její tvrdé srdce a chamtivost její rodiny. Po návratu domů nemohl muž spát ani jíst, protože myslel na osud této staré ženy. Chtěl jí nějak pomoci, ale nevěděl jak, protože v té době bydlel v pronajatém bytě. Robert však pochopil jedno – staré ženě musí pomoci, jinak by nemohl žít v klidu, když ví, že trpí zimou a hladem.
Stará žena byla mladíkovi za jeho pomoc vděčná. Vysvětlila mu však, že bude v bezpečí pouze tehdy, když bude moci žít s ním a jeho rodinou. Mladý muž souhlasil a přijal ji k sobě.
Díky němu našla stará žena, která velmi trpěla a byla opuštěna svou rodinou, syna a pečovatele v jedné osobě.
