Dcera pobouřená, že její matka odkázala byt své vnučce

Dobré zprávy

Marie vychovávala své dvě dcery sama. Jejich otec zemřel, když byly ještě malé, a Marie se už nikdy nevdala. Měla obavu, že nový manžel by její děti nemusel mít rád, nebo by jim dokonce mohl ublížit. Kdyby měla vybírat mezi rodinou a dětmi, vždy by si vybrala děti.

Nejstarší byla Ludmila, nejmladší Hedvika. Ludmila se vdala brzy a narodila se jí dcera, kterou pojmenovala Ema. Po svatbě se přestěhovala do bytu svého manžela, ale manželství dlouho nevydrželo. O několik let později se Ludmila vrátila i s malou Emou zpět do maminčina domu.

Hedvika kvůli tomu byla na Ludmilu rozzlobená. Myslela si, že Ludmila přišla zpátky záměrně, aby ji donutila opustit byt. To se ale mýlila. Ludmila měla vleklé zdravotní potíže, byla jí diagnostikována rakovina, a Ema tak zůstala v péči babičky.

Hedvika už tou dobou také byla vdaná a měla dvě děti. Starší teta Marie, paní Ivana, nabídla Hedvice svůj byt. Hedvika neváhala, byt si okamžitě přepsala na své jméno a ujistila tetu, že se vzdává nároku na maminčin byt.

Ludmila zemřela ve chvíli, kdy Emě bylo sedmnáct let. Brzy nato onemocněla i babička Marie. Jednoho dne přišla Hedvika a zeptala se Marie, komu připadne byt po její smrti.

Jak komu? Ema ho zdědí. Zůstala sama, její máma je pryč a s otcem už nemá žádný kontakt. Nemůže skončit na ulici.

Ale co tím myslíš, vždyť ona je jen tvoje vnučka a já jsem tvá dcera. Mám dvě děti. Ema vyroste a koupí si někde byt. Dej mi zpátky můj byt! Hedvika křičela, až to museli slyšet i sousedé.

Ne. Už jsme se o tom bavili dříve, dohoda platí.

Pak už sem nikdy nepřijdu.

Hedvika se nezajímala, jestli se Ema stihne učit nebo zda se dokáže postarat o nemocnou babičku. Od chvíle, kdy nedostala byt, přerušila s Marií veškerý kontakt.

Rate article
Add a comment