Co tu zase přichází? Zavolej rodině, ať přijedou nakopat pořádek, nadávala Líza. Nechci po nich uklízet. Už stačí, že pořád peru povlečení po tvých kamarádech. Vždyť se rozhodli nocovat na naší chalupě.
Poslouchej, maminka volala, řekl Šimon při večeři. S příbuznými plánují na víkend grilovačku.
To je fajn, odpověděla manželka. Ať jedou, a my tu co? Svokru Lízu otevřeně nesnášela.
Přeci chtějí jet k nám na chatu, vysvětlil Šimon. Nemají vlastní, a já mám v sobotu opravit auto v servisu. Říkal to, jako by to bylo samozřejmostí. Řekl, že nemůžeme jet na chatu o víkendu, a tak maminka požádala o klíče.
Líza neměla jinou možnost než souhlasit, což později lítovala. Když příští víkend odjeli na chatu, zastavila ji šok. Chata vypadala jako po výtržnickém nájezdu.
Bobule byly sebrány, podlaha v domě špinavá, na sporáku samotná hrnec sstarým vývarem. Z okna v kuchyni chyběla závěs. Líza odmítala uvěřit, co se stalo. Rodiče Šimonova už měly šedesát let.
Všechno řekla manželovi.
Co tu zase pošlapali? Zavolej rodině, ať přijedou posprat, znovu se rozčílila Lízia. Nechci po nich uklízet. Už mi stačí, že peru povlečení po tvých kamarádech, co se u nás na chatě nocišili.
Přemýšlej, zapomněla ses. Vlož prádlo do pračky, vyjmi a pověs, navrhl Šimon.
A příště to uděláš ty! Co s tím dělá naše chata a pozemek, co? zeptala se rozhořčeně.
Manžel si však nikdy nevytočil telefon. Líza s ním nekomunikovala, ale nakonec se usmířili. Byli spolu jen dva roky, vzali se z lásky, ačkoliv Líza občas přemýšlela, jestli to byla rychlá chvíle. Děti ještě neměli.
Život běžel jako vždy práce, domov, práce, domov. Víkendy buď chodili na výlet, nebo na výlet s přáteli. Všechno se změnilo, když se maminka Lízy najednou provdala a přestěhovala se do jiného města. Rodinná chata připadla Líze.
Najednou ji najednou všichni švagrové milovali. Každý chtěl přijít na chatu. Všichni věděli, že grilování chutná nejlíp venku!
Rodičovští příbuzní se objevovali jako z ničeho nic bratři, sestry, strýcové, tety a dokonce i babička Šimonova, všichni chtěli ryby, řeku a gril. A ještě k nim přicházeli Šimonovi přátelé.
Všichni přijížděli i na noc. Šimon běžně připravoval gril. Lízu to už otravovalo, ale nechtěla kazit vztahy s rodinou a přáteli svého manžela. Něco se muselo změnit.
Teď už před víkendem čekala s napětím. Když se líbili Šimon a Líza, jeho maminka už byla v pokročilém věku. Měla syna pozdě, ale také dceru, sestru Šimona, starší o deset let. Svokra pocházela z vesnice a podivně měla pocit, že všechno kolem je společné.
Svokra a Šimonova sestra Marta brala na chatu všechno krémy, šampony, houbičky a dokonce i Líziné domácí pantofle. Pak znovu zavolala svokra a žádala Šimona, aby jim dal klíče od chaty. Tentokrát Marta chtěla odvézt svou šéfku. Plánoval se výlet a gril.
A jak vždy, neptali se Lízy, co s tím bude.
Dáme klíče mamince, řekl manžel. Samozřejmě si pamatoval, jak Líza reagovala na předchozí návštěvu Šimonových příbuzných, ale nechtěl o tom mluvit.
Líza pochopila, že je třeba jednat, a manžel se tentokrát postavil na druhou stranu. Prošla hlavou různé varianty a zavolala maminku, aby se naštvala.
Zavolám zpátky, odpověděla stručně.
Po dvaceti minutách zatelefonovala a oznámila, že na chatu přijde její sestra s manželem a pobývat budou nějaký čas. Neměj žádné starosti. Teta Olga ti pomůže.
Lízu to šoknulo. Tetu Olgu vždycky obávala; v dětství ji několikrát posílali k ní na letní dovolenou a vzpomínky na to zůstaly. Olga Borislavová totiž dokázala vychovávat.
Teta večer zavolala.
Co je, neteřko, už tak dlouho mlčíš? Kdyby ses ozvala, už bych ti řekla, jak se máš chovat zeptala se. Trochu se vyděsit, nebo radikálně? a smála se s předtuchou.
Líza se zachvěla. A ty jim řekla, že chata patří tobě? upřesnila teta.
Nepamatuju si, ale všichni jsou přesvědčeni, že je moje.
Neboj se, dítě, všechno vyřešíme ve svém stylu.
V neděli mu zavolala rozzlobená svokra. Chatu jste prodali? křičela. Kde jsou peníze? Proč nám nic neřekla?
Ukázalo se, že v sobotu na chatu dorazili Marta se šéfkou a svokra s manželem. Na pozemku už byla menší parta pěti lidí, kteří grilovali.
Kdo jste? vyděsil se Gábor Novák.
A vy kdo jste? zeptala se představitelná dáma hlasitým tónem a šla jim naproti. Jsem majitelka chaty, neznám vás, odkud máte klíče?
V týmu svokry nastalo zmatení. Šimonova sestra se snažila něco vysvětlit o rodinných vztazích a o předaných klíčích. Majitelka chaty na to mrzutě pohlížela a Marta se okamžitě ztrácela. Gábor Novák raději mlčel.
Nakonec jí klíče odebrali, slušně požádali, aby odešla a nevracela se. Jinak slíbili prověřit, odkud jsou cizí klíče.
Líza z dálky slyšela, jak svokra křičí do telefonu. Šimon nic nechápal, ani slovo nedokázal doplnit.
Dej sluchátko ženě, podal Šimon telefon Líze. Chata není tvoje! řekla svokra slavnostně.
Cože, ptala jste se? snažila se Líza mluvit klidně. Rozhodli jste se, že všechno kolem je vaše, i naše?
Rozumíte, že Marta pozvala na chatu svou šéfku? Víte, jaké to může mít následky? Šéfka má v plánu propouštění a Marta ji chtěla získat. Když ji propustí, bude to na vašem svědomí, nadávala Gábor Novák.
A co já? Teta Olga je majitelka, přijela si odpočinout, nezeptali se mě. Kupte si vlastní místo a odpočívejte, odvážně odpověděla Líza. Vy jste tu chatu dřív žili a teď už ji můžete zapomenout.
Po tom už tam nepojedu, a ani moje příbuzné, zachvěl se Šimon.
Poprvé se pohádali. Šimon se urazil. Martu propustili. Nikdy ti to neodpustím, prohlásil. Moje rodina tě miluje a stará se o tebe, a ty nás podvedla.
Líza byla přesvědčená, že Martu propustili z jiného důvodu. Najednou si uvědomila, že všem vůbec není líto. A ona není první, kdo to zažívá. Jejich vztah se s manželem dostal do slepé uličky.
Mami, myslím, že se s Šimonem rozvádím.
Rozhodni se sama, už jsi dospělá. Kde budeš bydlet? Já jsem uvolnila svůj byt. Běž k Olze.
Díky, samozřejmě, zamyslela se Líza. Asi si půjčím nový byt.
Líza podala žádost o rozvod. Půjčila si byt a odstěhovala se od manžela. Na chatu už nejezdí.
Abyste nepropásli další zajímavé příspěvky, sledujte náš profil! Zanechte své názory a pocity v komentářích, podpořte lajky.