Celý rok posílám peníze dětem na splácení úvěru! Už ani haléř navíc nedám!

Dobré zprávy

Celý rok jsme pomáhali dětem s úhradou úvěru! Už žádné koruny nedám!

Můj manžel Jiří a já máme jen jedno dítě dospělého syna Petra. Ten už má vlastní rodinu a my jsme se stali prarodiči.

Vyrostla jsem v době socialistického Československa a v třiceti letech jsem se provdala. V té době jsem byla považována za starou pannou a všichni očekávali, že se brzy stanu matkou. Být bezdětná tehdy znamenalo téměř tak, jako by tě postihla morová nákaza.

Když nám přišel syn, rozhodli jsme se, že to bude stačit. Jako vzdělaní lidé jsme věděli, že výchova dítěte stojí hodně peněz, a čím více dětí, tím vyšší náklady. Proto jsme se dohodli, že jedno dítě je dost. Dokázali jsme Petrovi poskytnout dobré vzdělání a postarat se o stabilní život.

Petrovu názor však byl jiný. Krátce po našem svržení se jeho manželka Jana těhotenstvím přidala další článek do rodinné kroniky a přišla na svět naše vnučka Eliška. Mladý pár neměl vlastní byt, tak si vzali úvěr na malý byt v Brně. My jsme jim pomáhali splácet měsíční splátky. O pár měsíců jsme se dozvěděli, že je Jana znovu těhotná. Ptala jsem se, jak zvládnou výdaje na dvě děti a současně splácet úvěr. Odpověděla, že to zvládne, a já jsem řekla: Když to zvládneš, dobře.

Zpočátku se jim dařilo. Pak ale Jana onemocněla a Petra propustili z práce. Co mají dělat? Rozhodli se přestěhovat k nám do našeho pronajatého bytu v Praze. Můj manžel slíbil, že jim pomůže s úhradou úvěru, a tak jsme po celý rok hradili jejich hypotéku. Myslela jsem si, že jim tak opravdu pomáháme, ale nebylo to pravda.

Nedávno jsem zjistila, že úvěr není splacen jsou v šesti měsících prodlení. Kam peníze zmizely? Jiří je rozčilený, říká, že už nemá sílu dál. Já jsem šokovaná a nevím, co říct ani udělat. Pomohli jsme těmto dětem, a ony jen ležely na našem krku a užívaly si pohodlí.

Z této zkušenosti jsem pochopila, že dobrá vůle bez rozumného rozpočtu a jasných hranic může vést k vyčerpání. Pomáhat je krásné, ale je třeba zachovat vlastní rovnováhu, aby laskavost nevyčerpala ty, kdo ji dávají.

Rate article
Add a comment