Dobré zprávy
Božena pomalu vkročila na perfektně posekanou trávu, jako by právě nastoupila na jeviště. Každý její krok byl přesný, chladně vyčíslený.
Jak nevhodný ten jejich výročí, říká Jitka. Najdou čas na oslavu a ještě navíc na venkově. K Jitce dorazily útržky nespokojených slov manžela.
28.května 2026 Dnes jsem se po nocích probouzel v nemocnici NaVinohradech, kde leží má matka, Jana Nováková. Ležela pod tenkou bílou přikrývkou, každá
Hano, měla by se ta holka dál učit. Takové bystré hlavy jsou vzácné. Má zvláštní talent na jazyky, na literaturu. Kdyby jen viděli její povídky!
No, vraťte mě zpátky do dětského domova, prosím. Teta říkala, že jste byli v rychlosti, vzali mě, protože jste nevěděli, že se má narodit další dítě.
Kdo to je? Marie Novotná spolu s Mikulášem vyšla na verandu a soustředily se na neznámého hosta. Jsem na Marii Novotné! Jsem její vnučka, vlastně pravnučka.
Co to zase? Už deset let spolu! Jaká máš milenka? Stačí mi i ty! Vendula vůbec neví, co si má myslet. Už od první chvíle cítí, že jí Jiří lže.
Mám šedesát let a poprvé v životě mám pocit, že už neexistuji ne pro své děti, ne pro své vnoučata, ne pro bývalého manžela a už ani pro celý svět.
Víte, jak to ve snech chodí. Přibližuje se jubilee matky šedesát let. Zvláštní datum, musí se slavit s rozmachom. A kdo v naší rodině řídí motor, věčný
Proč neotevíráš dveře? Nechci! A nebudu. Hosté by měli předem dát vědět, kam míří, a také nešplhat po šuplících, ledničkách a skříních. To myslíš, že neodstoupíš?