Happy News
Rodina nechala starého psa na chalupě a odjela na pět let do ciziny. Když se vrátili, našli místo zpustlého pozemku udržované hospodářství — a psa, který
Božena nežila. Ona dožívala. Sedmdesát dva let, garsonka na okraji Vrahovic, důchod, ze kterého po dvacátém zbývaly drobné. A ticho. Před půl rokem Josef odešel.
“Ale proč to tak ostře?” podíval se na mě Ondřej překvapeně. “Natálie je přece v průšvihu. Manžel od ní odešel, zůstala s malou na krku.
Vzpomínám si na to ráno, jako by to bylo včera. Viktor Sýkora, náš nový ředitel krajského úřadu práce, stál přede mnou a s úsměvem, který měl působit povzbudivě
Jeho vnukovi bylo dvacet a celých těch dvacet let Klára Matějová věděla: není to její vnuk. Není syn jejího syna. Cizí dítě, které snacha vydávala za vlastní.
Pes se objevil u pekárny v posledním týdnu září, když už ráno vonělo mokrou hlínou a kouřem z komínů rodinných domků. Nikdo neviděl, odkud přišel.
„Z práce jsem hladový, připrav něco k jídlu.“ Ten kavalír, se kterým jsem chodila půl roku, řekl jednu větu, po které jsem ho požádala, aby odešel.
„Můžeš za mnou chodit v úterý a ve čtvrtek, ale kartáček si nech doma.“ – komunikace s ledovým mužem V tu chvíli se uvnitř všechno sevře – ne z křivdy
Rodina nechala starého psa na chatě a odjela do Německa na pět let. Když se vrátili, nenašli opuštěný pozemek, ale udržované hospodářství – a psa, který
Hele, kámo, poslouchej, co se dělo u Petry a Boženy. První večer, co se k nim měla nastěhovat jeho sestra Marta s malou Aničkou. Petr na to hleděl, jako by nechápal.