Dobré zprávy
Naše cesta začíná před více než patnácti lety, kdy jsem se provdala za svého manžela Tomáše. Nejprve jsme žili u jeho maminky v Brně a pracovali spolu
Teď budete mít své vlastní dítě, takže je čas, aby se vrátila zpátky do dětského domova. Kdy už se konečně můj syn dočká dědice? ušklíbla se paní Libuše
Dobré zprávy
Když jsem byl malý, snil jsem o tom, že až vyrostu, budu si dělat, co chci: jíst, co mi chutná, chodit spát, kdy se mi zachce, a vyrazit ven bez ptaní.
A co když to není moje dcera? Musím udělat test DNA. Radek seděl zamyšleně u stolu v panelákové kuchyni a pozoroval, jak jeho žena Lucie tiše uspává jejich
Jana se vdala velmi mladá a když ve svých třiadvaceti letech porodila syna, nejevila přílišnou ochotu starat se o něj. Místo toho ho nechala u babičky
Jak stárneme, často nás přepadne lenost a nejraději bychom se ani neumývali… Tohle je příběh, který slýchávám poměrně často. Nehádám se s tím, jen
Hele, musím ti něco povědět o tom, co teď zažíváme doma. Jakmile se náš syn Honza oženil, už nás skoro vůbec nechodí navštěvovat. Teď je pořád jenom u
Dobré zprávy
Jako malý kluk jsem snil o tom, že až jednou vyrostu, budu si dělat, co chci: jíst, na co mám chuť, chodit spát kdykoliv se mi zlíbí, nebo se vypravit
Když mi bylo deset, můj otec se podruhé oženil. Moje nová nevlastní matka brzy otěhotněla a narodila se jim chlapeček. Od té chvíle jsem byla zadarmo chůvou
Dvě velké děti a pomoc od nich žádná. Přijedou sem jak do lázní, jen se uvolnit a odpočinout. Já tu pro ně běhám, připravuju, organizuju, vařím a ještě







