Dobré zprávy
Kdy už je příliš pozdě Jana stála před vchodem svého nového domu. Šlo o obyčejný panelák na sídlišti na okraji Brna, zcela nenápadný mezi desítkami podobných.
Myl jsem nádobí, když do kuchyně vtrhla manželka. Zase její matka. Zase nedůvěra. Už toho mám dost. Proč jsi mé matce říkala něco o penězích?
Dobré zprávy
Naklonil se ke staré ovčandě jménem Květoslava. Podívala se na člověka pohledem plným rezignace a odvrátila hlavu. Doufat už dávno přestala.
Já dítě nechtěl! vyhrkl Aleš v hádce na svoji ženu, netuše, že jejich syn stojí za dveřmi. Lucie slyšela bouchnout vchodové dveře a hned věděla, že se
Život jde dál Kde jsi? Opravdu mě chceš opustit? Klára stála u okna a soustředěně pozorovala ulici. Za sklem hustě pršelo, kapky pomalu stékaly dolů, proplétaly
Hele, musím ti něco vyprávět, protože ještě mi z toho běží mráz po zádech. Řekla jsem svému muži, ať pozve mámu na večeři k nám domů. Netušila jsem, že
Manželka všechno spočítala Takže chceš i ten kožich řekla Alena klidným hlasem, i když uvnitř se mi sevřelo něco tak silně, že se mi skoro špatně dýchalo.
Dobré zprávy
Naklonil se k staré německé ovčandě jménem Bohdana. Bohdana se na něj podívala pohledem, ve kterém nebyla už žádná naděje, a pomalu odvrátila hlavu.
Myla jsem nádobí, když do kuchyně vtrhl manžel. Zase jeho matka. Zase nedůvěra. Dost už. Proč jsi řekla mojí mámě něco o penězích?! Ivana Novotná stála
Bylo mi sedmadvacet let a žila jsem v bytě, kde jsem se neustále omlouvala za samotnou svou existenci. Nejhorší na tom bylo, že můj muž to nazýval normální.







