Dobré zprávy
Moje dcera je zlomená zradou… Jenom pláče a upírá pohled do země
0155
Odpusťte mi, má dcera, že jsem nevěděl, jak jinak vám pomoci Jsem otec. Je mi 73 let a vždy jsem si myslel, že život znám dobře. Věřil jsem, že rozumím
Dobré zprávy
Úspěch bez lásky: Vdaná z rozumu a spokojená!
021
Dosáhla jsem všeho bez lásky: Vzala jsem si muže ze strategie a cítím se výborně! Jsem šťastná a nestydím se za to. To, co chci říct, nemá nic společného s dramatem.
Dobré zprávy
Včera se stal maminým manželem: Nečekané odhalení dnes!
065
Je jí 12, jemu je 22 a mamince 32. On se včera stal maminčiným manželem. Dnes jí to oznámili. Dívka se zavřela ve svém pokoji a celý den odmítala vyjít ven.
Dobré zprávy
Požádala jsem o peníze za péči o vnoučata během letních prázdnin. Moje penze není nafukovací!
0308
“Samozřejmě, že jsem požádala o peníze na péči o vnoučata během letních prázdnin. Moje důchod není z gumy!” Tchyně tento rok oznámila, že na
Dobré zprávy
Život mě nepřipravil na tohle, i když jsem zažil mnohé hrůzy.
035
Člověk, který už prošel různými hrůzami a obtížemi, rozhodně nebyl připraven na to, co mě potkalo. Moje psí kamarádka, Danka, se nemocně chovala. No, jak nemocně…
Dobré zprávy
Život mi přichystal nečekané hrůzy, ačkoliv jsem zvyklý na ledacos.
071
Člověk, který si prošel různými hrůzami a patáliemi, ale tohle mě život opravdu nepřipravil. Moje psí holčička, která se jmenuje Bára, onemocněla.
Dobré zprávy
Pusť mě
022
Pusť mě Někdy se Jana zastavila. Zůstala stát na místě, pak se prudce otočila a zírala do tmy oteklýma uplakanýma očima. Ale nic neviděla.
Dobré zprávy
Dívka zoufale čeká na pomoc: Horečka neustupuje a blíží se čtyřicítce!
0104
-Kdy přijede sanitka, slečno? Teplota dosahuje skoro čtyřicítky a nedaří se ji srazit… -Všechny posádky jsou momentálně na výjezdu, vyčkejte prosím, –
Dobré zprávy
Opuštění a nová vášeň: Konec dramat!
0109
Odloučil jsem se od ženy a našel novou lásku! Konec dramatům! Zdravím všechny, kteří čtou tyto řádky! Chtěl bych se s vámi podělit o příběh.
Dobré zprávy
Cože? Hosté? Ach bože! Čím je budeme krmit? Nic tu přece není! – zarazila jsem se. – Neboj! Sami přinesou občerstvení!
0220
Nedávno jsem navštívil svého syna Jakuba. Přesněji řečeno, přijel jsem mu pomoci. Jakub se totiž rozhodl vymalovat nový byt a požádal mě o pomoc.