Dobré zprávy

**Žít pro sebe** „A je mi teprve čtyřicet devět…“ – Alena zmateně hleděla na lékaře. – „Opravdu se nedá nic dělat?“ – zeptala se s nadějí v hlase.

Hleděla jsem na řízky vytažené z trouby, lehce připálené po okrajích, a nemohla uvěřit vlastním uším. — Tvá záruční doba vypršela. Chci rozvod, — prohlásil

FIALOVÉ BRÝLE DIVOKÝ. Špinavý a vyhublý pes zavyčel. Kámen ho trefil do tlapky. Běžel, jak nejrychleji mohl. Neotáčel se, věděl, že to jsou místní kluci.

Kocour spal s manželkou. Opíral se do ní zády a všemi čtyřmi tlapami mě odstrkoval. Ráno na mě hleděl drze s posměšným pohledem. Nadával jsem, ale nic jsem nezmohl.

Otrávená tchyní, která se nedokáže smířit s tím, že její syn založil vlastní rodinu Jsem na pokraji nervového zhroucení. Jsme s manželem svoji už čtyři

Stařec odcházel… Stařenka to věděla, cítila to každou částečkou své duše, která k němu přilnula. Navenek to přijala klidně. Uvnitř se bála, i když

Žít pro sebe „Vždyť mi je teprve 49…“ – Alena zmateně zírala na lékaře. „Opravdu se nedá nic udělat?“ – zeptala se s nadějí.

Proč jsem vůbec pustila syna s nevěstou bydlet ke mně — dodnes nevím Jsem Věra Nováková, bydlím ve dvoupokojovém bytě na sídlišti v Olomouci.

Nevzali jsme mého bratra na svatbu — a i po letech si to nedokážu odpustit Bylo to rozhodnutí učiněné ve spěchu, pod tlakem okolností a vlastních emocí

TANEC S ŠATY „Děvče, stalo se vám něco?“ Vedle Aničky stál starší muž. Vypadal, jako by právě vyšel ze stránek starých románů, které Anička tolik milovala.