Dobré zprávy

Babička nevěří, že dokážu být dobrou matkou. Žiju jako ve vězení mezi pocitem povinnosti a právem na vlastní štěstí. Vyrvat se z toho kruhu je čím dál

O rozvodu se manžel rozhodl vzít si děti k sobě. A tak je nechám… S Petrem jsme byli v manželství více než deset let. Bylo to různé — radost i křivdy

Když se nám s Martinem narodil syn, nepočítala jsem s výraznou pomocí od jeho matky. Domluvili jsme se, že to zvládneme sami. Bude to náročné, čekají nás

«Pořád jsi doma! Copak ti dělá problém pohlídat vnoučata?» Snažím se porozumět své dceři. Je na mateřské už pět let – jedno dítě za druhým, s rozdílem

Někdy si člověk myslí, že štěstí znamená mít děti zdravé, šťastné a pevně zakotvené ve vlastních rodinách. Vždy jsem se považovala za šťastnou ženu: milující

„Lepší takový otec, než žádný,“ říká moje bývalá tchyně. „Dítě by mělo znát svého otce, ať se děje co děje!“ naléhá na mě bývalá tchyně, Ludmila Antonínová.

Hořce lituji, že jsem se vměšovala do synova manželství I z těch nejušlechtilejších pohnutek někdy činíme kroky, za které později platíme tichem, křivdami

STYDNO ZA MATKU Syna jsem porodila pozdě – ve čtyřiceti letech. V porodnici mi hned dali „nálepku“: starorodička. Tehdy mě to zasáhlo, ale dnes chápu

Dnes mi bylo 68 let. Věk, kdy by člověk měl mít už mnoho za sebou, mnoho pochopeného a v duši klid a mír. Ale uvnitř mám křik. Hluchý, palčivý, unavený.

Proč teď, když tchyně onemocněla, nemůžu jí ani podat sklenici vody Myslíte si, že jste slyšeli vše o příšerných tchyních? Moje vyprávění by předčilo i