Dobré zprávy
Už mě nebaví být pro všechny dokonalá
052
V Praze, kde život plyne jako pivo v hospodě, se moje životní situace v sedmadvaceti jeví jako dokonalá – ale jen na povrch. Jmenuju se Tereza Svobodová
Dobré zprávy
Přerušila jsem vztahy s matkou kvůli psovi a nelituji toho.
0113
Rozervala jsem vztah s vlastní matkou kvůli psovi. A vůbec toho nelituju. Můj život se převrátil naruby ne ten den, kdy jsme si s manželem přivedli psa
Dobré zprávy
Stará žena s uzlíkem v ruce se připravovala na osamělost… ale čekalo ji štěstí místo zrady.
062
Stará paní s užvaněným uzlíkem v ruce se připravovala na samotu… ale čekalo na ni ne zrada, ale štěstí. V každém věku umí život bolet. Obzvlášť ve stáří.
Dobré zprávy
Tchyně rozvrátila naše manželství, ale našla jsem štěstí
0176
Dneska se mi chce psát. V malém městečku u Vltavy, kde se vůně řeky míchá s křikem racků, jsem potkala svou první lásku ještě na gymplu.
Dobré zprávy
„Nemůžeš mě přece vzít… A co když vezmeme Marinu?“ — chlapec našel způsob, jak obejít zákon a najít rodinu
0107
„Ty přece nemůžeš jen tak mě vzít… Co kdybychom vzali i Janu?“ — chlapec vymyslel způsob, jak obejít zákon a získat rodinu Kulturní dům v malém českém
Dobré zprávy
Touží vidět svou pravnučku, ale já nemohu odpustit její zradu.
062
Jmenuji se Adéla a mám příběh, který mě trápí už roky. Možná, když to vyslovím, bude mi lépe. Naše rodina nikdy nebyla vzorem harmonie. Žili jsme v Plzni
Dobré zprávy
Syn odstraněn z matčina života, konečně se cítí svobodně
0286
Na klidném předměstí Brna, kde čas plyne pomalu a sousedi si tykají, naše rodina zažila zkoušku, která nás navždy změnila. Když jsme s manželem Jakubem
Dobré zprávy
Neodvedu svou maminku do domova důchodců – protože si takový konec nezaslouží.
045
Nevydám svou mámu do domova důchodců — protože si takový konec nezaslouží. Jmenuji se Lucie. Je mi šestatřicet let. Za sebou mám jedno neúspěšné manželství
Dobré zprávy
Naše dcera se chce vdát za lehkomyslného muže a my jsme zděšeni!
0147
Naše dcera se touží vdát za flákače a my jsme z toho zoufalí! V našem malebném městečku na severní Moravě, kde jsou zimy dlouhé a lidé si váží rodinného
Dobré zprávy
Musíte opustit můj dům do měsíce! – oznámila tchyně
01.6k.
„Musíte opustit můj dům do měsíce!“ prohlásila tchyně. Náš život s Jakubem plynul jako řeka – dva roky spolu, a pak rozhodnutí vzít se. Vždy jsem vycházela