Dobré zprávy
Celý život jsem byla jen služkou pro vlastní děti. Až v osmačtyřiceti jsem poprvé pochopila, co to znamená skutečně žít. Do těch osmačtyřiceti jsem ani
Někdy si lidé myslí, že rodina je vždycky jen radost. Že když k vám přijdou s dortem, dětmi a úsměvy, musíte prostřít stůj co stůj, odložit své plány a
Jmenuji se Alžběta. Je mi sedmadvacet let. Jsem sebevědomá, krásná, s dobrou prací a stabilním příjmem. Měla jsem sny, prosté a jasné: vdát se, mít dvě
Daria vyměnila vnoučata za starého psa, a pak v tichosti pohřbívala svou vinu. „Dario, odveř to svýho uličníka! Ten mýho ubohýho Vojtíka úplně nenormálního dělá!
Čím víc přemýšlím, tím víc si uvědomuji, že ani rodinné pouto nezaručuje lásku, respekt a péči. I u nás se stala věc, z níž mi dodnes běhá mráz po zádech
Teď je mi sedmdesát. Jsem samojediná. Pro svou dceru jsem přítěž. Je vdaná dvacet let a raději na mě vůbec nevzpomíná. „Dcero, přijď prosím večer.
Náš dědeček, Jaroslav Novák, byl po celých sedmdesát let pilířem naší velké rodiny. Jeho slova platila jako zákon, jeho moudrost byla naším kompasem.
Jmenuji se Vlasta Nováková a bydlím v klidné čtvrti na okraji Plzně. Všichni se tu znají, zvlášť starší lidé. A byl tu jeden dědeček – Josef Svoboda.
Jmenuji se Ludmila Váchová a je mi třiašedesát let. Celý život jsem se snažila být řádnou matkou, čestnou ženou, nestrkat nos do cizích životů a nikoho
Dnes jsem si konečně našla čas napsat, co se mi stalo. Je to příběh, který mi změnil pohled na život, manželství i zradu. Jmenuji se Alena, a ještě před









