Dobré zprávy

Maminko, tatínku, zdravím, volali jste, abychom přijeli zeptala se Maruška se svým manželem Tomášem, když vtrhli do rodinného bytu. Však to už bylo dávno.

Deník Nehezká Gabča Proboha, tohle má být chlap? Vždyť je to samé neštěstí! Opravdu nevidí Gabča, za koho se chce vdávat?! Malý, hubený, sotva bys ho ve

Protože jsi kvůli té lásce vystřelil z fakulty! Poslali jsme tě studovat, ne se ženit! Chybělo nám jen přijmout vesnickou dívku do rodiny,zuřil můj otec.

**Deník, 12.května 2026** Dnes se mi vrátila do paměti stará hádka, kterou vedl můj otec s mým bratrem Viktorem, když ještě byl na Technické univerzitě v Praze.

Tak to je přece maminka Jaká opožděná platba? Musíte si mě s někým plést, my přece žádné úvěry nemáme… Ano, Novákovi, ano, naše adresa, ale…

Jednoho podzimního odpoledne jsem, mladý majitel několika firem v Praze, šel po Staroměstské třídě a zaslechl pláč slabě oblečeného chlapce, který si hrabal mezi odpadky.

Jednoho deštivého odpoledne, když se v centru Prahy rozléhala ulice plná vůně čerstvě upečených rohlíků, projel se bohatý mladík Adam Šťastný ve svém černém

Pes Ája vyla celou noc a vůbec mi nedala spát. Ráno jsem nakoukla do její boudy a okamžitě mě zalil ledový strach. Ta noc byla jako divoký rozmar přírody

Hele, poslouchej, tohle se mi stalo, když jsem si kdysi představovala, jaký by mohl být život, kdyby se vše změnilo. V zimě roku 1950 byla noc taková

Porcelánová cukřenka s naivním vzorem z lučních květin stála na svém obvyklém místě, ale najednou se mi zdála jako ošklivá past, která za okamžik může vypustit jed.