Bylo mi sedm: Vzpomínky sirotka na skutečný Nový rok!

Dobré zprávy

Každý má chvíle, které si pamatuje do konce života.

A já jsem se rozhodla vyprávět vám o jedné noci v mém životě, na kterou dodnes nemohu zapomenout, i když se mi blíží čtyřicítka. Ale začnu od začátku.

Narodil jsem se ve vězení, kam moje matka nastoupila těhotná v pátém měsíci.

Můj otec ji krátce poté, co se dostala za mříže, odkopl a nikdy se o ni ani o mě nezajímal.

Obvinili ji ze zpronevěry velké částky, ale nikdy se to s jistotou neprokázalo. Navíc se ty peníze nikdy nenašly.

Několik měsíců jsem zůstal ve vězení, zatímco ona mě ošetřovala, a pak mě dali do domova pro matky s dětmi k adopci. Maminka zemřela, když mi byly tři roky, nikdy jsem si ji nepamatoval.

Bohužel si mě nikdo nechtěl vzít a skončila jsem v dětském domově, na život tam si nechci ani vzpomenout.

Jediné, na co vzpomínám ráda, je vzpomínka na jednu úžasnou noc.

Bylo mi sedm let a na Silvestra mě vzali soucitní lidé, abych s nimi strávila svátky.

Do té doby jsem Ježíška neviděla. Bylo to také poprvé, co jsem se díval na televizi.
Byl to první skutečný Nový rok v mém životě.
Moji hostitelé mě po večeři uložili ke spánku, ale o půlnoci mě vzbudili a odvedli do obývacího pokoje – byl zalitý světlem a uprostřed stál velký vánoční strom, tak krásný, že když jsem ho uviděl, zastavil se mi dech.

Stála jsem jako zhypnotizovaná. Bylo to, jako bych byl jedním z Gavrochových bratrů.

Pak to bylo ještě kouzelnější – objevil se stařík s plnovousem a já dostal dárky – hračku, vlněnou šálu a rukavice.

Byla tam spousta sladkostí, bonbónů a koledy.

Dopoledne můj zážitek pokračoval, dokud mě odpoledne nepřivezli domů.

Na to všechno nemohu zapomenout!

Teď už jsem dospělá, mám rodinu a dva dospělé kluky, ale největším svátkem pro mě zůstal Silvestr.

Nikdy nezklamu, když dětem pořídím stromeček, a kdo ví, proč vybírám ty největší. Kromě vzpomínek na tu kouzelnou noc si schovávám i červenou šálu, kterou jsem dostala od Ježíška.

Táta mě nikdy nehledal a mámu považuji za Matku Boží.

A pořád přemýšlím, jestli byla opravdu vinna, nebo ve vězení odčiňovala hříchy někoho jiného?

 

Rate article
Add a comment