Měla jsem docela náročný den v práci. Na konci dne mi zavolal můj přítel a řekl mi, že k nám přijede na návštěvu jeho bratr. Na týden. Samozřejmě jsem z té zprávy nebyla moc nadšená, protože mi o tom nikdo předem neřekl. Když jsem přišla domů, našla jsem svého přítele a jeho bratra v kuchyni. Zrovna večeřeli. Samozřejmě mi nikdo nenechal jídlo . Byla jsem unavená, a tak jsem si šla hladová lehnout. Abych byla upřímná, neměla jsem sílu něco vařit. Druhý den šel můj přítel do práce a bratra mi nechal na starost.
Ale já jsem měla plány , které jsem nemohla zrušit. Bratr mi řekl, že se chce jít projít do města. Tak jsem mu řekla, kterým autobusem může jet a co stojí za vidění. Nechala jsem mu své telefonní číslo a řekla mu, aby mi zavolal, kdyby něco potřeboval. Ukázalo se však, že u sebe nemá žádné peníze. Rodiče mu dali peníze jen na autobus, aby se k nám dostal. Řekla jsem, že to není můj problém, a šla jsem si nechat udělat nehty. Když jsem se večer vrátila domů, našla jsem svého přítele a jeho rodinu v bytě.
Ukázalo se, že si na mě stěžoval rodičům a bratrovi. Přišli si pro něj a obvinili mě z nezodpovědnosti. Můj přítel se mě nezastal. Protože byt patřil mně, požádala jsem je, aby opustili prostory. Druhý den si přítel přišel pro své věci a začal mě prosit, abych se už nerozčilovala, protože taková maličkost nestojí za rozbití. Zároveň ho ani nenapadlo se za své chování omluvit. A víte, co jsem udělala? Pomohla jsem mu sbalit a požádala ho, aby na mě zapomněl.





