– …řekla jsem tchyni – nechápej mě špatně, mně nevadí, když ti Adam o víkendech pomáhá s rekonstrukcí,” říká dvaatřicetiletá Iza.
– Ale o víkendech, kdy pracuji, sedí Adam s mojí dcerou .
A ona mi řekla – no a nemáš nějaké kamarády, sousedy, kteří by mohli s dcerou sedět v sobotu-neděli?
A kdo by chtěl sedět s cizím dítětem, když má volno! V dnešní době se k tomu babičky nedají přemluvit…..
Iza a Adam jsou manželé čtyři roky a vychovávají dceru, které je rok a deset měsíců. Iza je na rodičovské dovolené, Adam pracuje sám a peněz se jim v posledních letech nedostává: pronajímají byt , potraviny jsou stále dražší a není o čem mluvit. Samozřejmě je těžké uživit rodinu sám. Potřebovali by druhý plat, ale do školky mají ještě daleko , a najímat chůvu se nevyplatí.
Nakonec Iza našla východisko – před několika měsíci si našla víkendovou práci, aby nějak vyžila. Adam přes týden pracuje, o víkendech sedí s dcerou, ve všední dny se manželé střídají. Malá úleva finančně…..
Rodinný program se dostal do rutiny, ale přišla tchyně.
– Koupila si byt v novostavbě, stavba je hotová, a teď je třeba dokončit byt. Tchyně nechce utrácet peníze za dokončovací týmy a plánuje, že rekonstrukci provede ona a její syn . Nakoupí materiál, podívají se na videa na internetu a pustí se do práce. No, v nejchoulostivějších místech si pozvou profesionály, ale většinou budou pracovat sami. Adam je dobrý, hodně toho umí, tchyně si je jistá, že to zvládnou!
Je tu jen jeden problém: o víkendech sedí Adam s dcerou a na renovace není čas.
– Říkám manželovi, řekni mamince, že nemůžeš, ale kam! – říká Iza. – On jí to nikdy neřekne, takže obecně od něj slovo “ne” nikdy neuslyšela ….. Říká, vezmu dceru s sebou. Říkám mu, zbláznil ses? Dítě tam bude jen vdechovat prach a všelijaké roztoky, není to dobré ani pro dospělé, natož pro děti. To nepřipadá v úvahu!
Tchyně se sama nabídla, že si k vnučce sedne, ale Iza jí nevěří. Už tu byly precedenty.
– ‘Na začátku léta jsme požádali tchyni, aby mi dceru na pár hodin pohlídala, protože jsem musela k lékaři,’ říká Iza. – Tak ji nechala samotnou na dvoře! Ve věku jednoho a půl roku! Dala ji na pískoviště a z nějakého důvodu šla do bytu. A co se stalo, říká, podívala jsem se z okna a tam byla spousta maminek s dětmi, nenechala jsem ji samotnou, dvůr byl plný lidí ….. Opravdu, no, hromada maminek, ještě ten den mi o tom řekla , poučila jsem se. Už s ní dceru nenechám !
Tchýně si je jistá, že snacha z toho dělá velkou vědu a dělá všechno pro to, aby její manžel matce nepomohl – jen tak, ze zlé vůle. Kdyby chtěla, našla by východisko – požádala by o to svou matku, nějakou kamarádku. Ale Iza má samé výmluvy – matka bydlí daleko, kamarádky nechtějí sedět s cizím dítětem, chůva je drahá…..
Co v takové situaci dělat? Co říct?
