Odjela jsem do Španělska a on mě pořád otravuje s penězi
Svého milého jsem si vzala, když mi bylo 19 let.
V 25 letech jsem už měla dvě děti, ale necítila jsem se v této rodině nepatřičně.
Ve 30 letech jsem odjela žít s dcerou do Španělska a Franěk mi nepřestal volat a vydírat mě penězi.
Zamilovali jsme se do sebe ještě na univerzitě.
I když jsem si na nedostatek ctitelů nemohla stěžovat, vídala jsem se jen s ním a on byl jediný, na kom mi záleželo.
Když jsme dostudovali, spěchali jsme domů a přestali o tom lidem říkat.
V prvním ročníku bylo všechno růžové a krásné.
Franěk se ke mně choval nesmírně něžně a neustále mě zahrnoval pozorností.
Rychle jsme přešli k mému prvnímu těhotenství.
Můj manžel byl štěstím bez sebe, že se mu narodil potomek – chlapec.
Dbal na to, aby bylo všechno v pořádku – pořád pracoval a já se stala ženou v domácnosti.
Vše se změnilo, když jsem otěhotněla podruhé.
Franěk si přál dalšího chlapce, a tak se nám narodila dcera.
Začala mi všechno vyčítat.
Můj manžel šel po milencích.
Doma byl něžný jen k synovi, zatímco mě a dceru bil a proklínal.
Nemohla jsem to dlouho vydržet a rozhodla jsem se odejít.
Díky kamarádce jsem si našla práci ve Španělsku a přestěhovala se tam i s dcerou v naději, že se zbavím násilí.
Dostala jsem práci, naučila se jazyk a všechno šlo dobře.
Jednoho dne se však nečekaně objevil na mém pracovišti.
Předložil mi soudní rozhodnutí, že se se mnou rozvedl mimo manželství a nařídil mi platit výživné na našeho syna.
Protože jsem odmítla a pohrozila mu policií, odešel, ale vyhrožoval, že to ukáže mému šéfovi, abych přišla o práci.
Teď jsem nucena mu platit peníze a on je utrácí se svou milenkou.
Nechci přijít o práci, protože v této krizi budu těžko hledat jinou.
Zároveň mu nechci dávat peníze, které ani neutrácí za našeho syna, ale za cizí manželky.
Nevím, co mám dělat. Prosím, poraďte mi!
